V Mléčné dráze se mohou ukrývat stovky miliard bludných planet. Má je vypátrat nový dalekohled

Nová studie tvrdí, že v Mléčné dráze se může nacházet více bludných osamělých planet bez hvězd než hvězd samotných. To by znamenalo stovky miliard těles, která se až doposud téměř nedala odhalit. Pátrat po nich má nový teleskop americké kosmické agentury.

Projekt vesmírného dalekohledu Roman Galactic Exoplanet Survey (RGES) by měl odstartovat přibližně za pět let – bude neustále sledovat úzkou výseč oblohy a na ní hledat tyto osamělé planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy. A studie, která vyšla v odborném časopise Astronomical Journal, naznačuje, že přístroj rozhodně bude mít co hledat.

Teleskop sice bude pozorovat jen malou část nebe, ale podle získaných dat budou vědci schopní odvodit celkový počet skrytých planet v naší galaxii.

Kde se skrývají planety bez hvězd

Hranice lidského poznání by výzkum mohl posunout novým směrem; pro existující techniku jsou bludné planety prakticky neviditelné a astronomům se jich zatím podařilo odhalit jen několik. O jejich vlastnostech, vzniku a osudu toho věda proto ví jenom málo.

Je možné, že se zformovaly kolem hvězd, ale pak je nějaké silné gravitační jevy mohly odmrštit pryč. Astronomové uvažují také o tom, že se planety mohly zformovat zcela bez hvězd, jen z hustých oblaků plynu a prachu, podobným způsobem jako samotné hvězdy. Potvrdí či vyvrátí to ale až mise RGES.

Proč je neumíme najít?

Planety ve Sluneční soustavě se pozorují snadno; lidstvo vidí pouhým okem odraz slunečního světla od jejich povrchu, a může je tak pozorovat v pohybu, který se liší od ostatních těles na obloze.

Exoplanety, tedy planety u vzdálených hvězd, se hledají více způsoby: jednak tím, jak gravitačně působí na svou hvězdu, ale i pozorováním toho, jak se pravidelně snižuje jasnost hvězdy, když přes ni planeta přechází.

Nic podobného u bludných planet věda použít nemůže. Jeden způsob tu ovšem je, jmenuje se gravitační mikročočkování. Velmi hmotná tělesa totiž ohýbají časoprostor ve svém okolí a tím se ohýbá také světlo, které se tudy pohybuje. Planeta tedy funguje jako jakási obří přirozená čočka, která světlo z hvězd za sebou zesiluje.

Jak funguje gravitační čočka:

To se dá změřit a sledovat, je to ale velmi náročné, protože tato změna stavu trvá jen velmi krátce – je k tomu zapotřebí velmi specializovaných nástrojů. A přesně takové bude mít RGES; mají být víc než desetkrát citlivější než ty, které doposud po bludných planetách pátraly ze Země. Jsou podle NASA tak dokonalé, že najdou i planety velikosti Marsu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 8 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 9 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 11 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...