Nová studie tvrdí, že v Mléčné dráze se může nacházet více bludných osamělých planet bez hvězd než hvězd samotných. To by znamenalo stovky miliard těles, která se až doposud téměř nedala odhalit. Pátrat po nich má nový teleskop americké kosmické agentury.
Projekt vesmírného dalekohledu Roman Galactic Exoplanet Survey (RGES) by měl odstartovat přibližně za pět let – bude neustále sledovat úzkou výseč oblohy a na ní hledat tyto osamělé planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy. A studie, která vyšla v odborném časopise Astronomical Journal, naznačuje, že přístroj rozhodně bude mít co hledat.
Teleskop sice bude pozorovat jen malou část nebe, ale podle získaných dat budou vědci schopní odvodit celkový počet skrytých planet v naší galaxii.
Kde se skrývají planety bez hvězd
Hranice lidského poznání by výzkum mohl posunout novým směrem; pro existující techniku jsou bludné planety prakticky neviditelné a astronomům se jich zatím podařilo odhalit jen několik. O jejich vlastnostech, vzniku a osudu toho věda proto ví jenom málo.
Je možné, že se zformovaly kolem hvězd, ale pak je nějaké silné gravitační jevy mohly odmrštit pryč. Astronomové uvažují také o tom, že se planety mohly zformovat zcela bez hvězd, jen z hustých oblaků plynu a prachu, podobným způsobem jako samotné hvězdy. Potvrdí či vyvrátí to ale až mise RGES.
Proč je neumíme najít?
Planety ve Sluneční soustavě se pozorují snadno; lidstvo vidí pouhým okem odraz slunečního světla od jejich povrchu, a může je tak pozorovat v pohybu, který se liší od ostatních těles na obloze.
Exoplanety, tedy planety u vzdálených hvězd, se hledají více způsoby: jednak tím, jak gravitačně působí na svou hvězdu, ale i pozorováním toho, jak se pravidelně snižuje jasnost hvězdy, když přes ni planeta přechází.
Nic podobného u bludných planet věda použít nemůže. Jeden způsob tu ovšem je, jmenuje se gravitační mikročočkování. Velmi hmotná tělesa totiž ohýbají časoprostor ve svém okolí a tím se ohýbá také světlo, které se tudy pohybuje. Planeta tedy funguje jako jakási obří přirozená čočka, která světlo z hvězd za sebou zesiluje.
Jak funguje gravitační čočka:
To se dá změřit a sledovat, je to ale velmi náročné, protože tato změna stavu trvá jen velmi krátce – je k tomu zapotřebí velmi specializovaných nástrojů. A přesně takové bude mít RGES; mají být víc než desetkrát citlivější než ty, které doposud po bludných planetách pátraly ze Země. Jsou podle NASA tak dokonalé, že najdou i planety velikosti Marsu.
