Grónsko loni přišlo o rekordní množství své ledové pokrývky. V loňském roce roztálo 532 gigatun ledu (532 miliard tun), zhruba 66 tun na každého obyvatele planety. Uvádí to studie, kterou otiskl odborný časopis Nature Communications Earth & Environment. Jde o 15 procent větší objem než při předchozím rekordu z roku 2012.
Zjištění by podle agentury Reuters mohlo přimět vědce k přehodnocení nejhoršího scénáře dopadů klimatické změny.
V předchozím dvouletém období se úbytek ledu na největším ostrově světa zpomalil díky chladnějším létům a vydatnějším sněhovým srážkám v západním Grónsku během roku 2018. Loni však na území, které je autonomní součástí Dánska, vál teplý vzduch z nižších zeměpisných šířek a věčně zmrzlý ostrov zakusil rekordní ztrátu ledové masy, řekl geolog Ingo Sasgen z německého Institutu Alfreda Wegenera.
Konec ledu v Grónsku
Tání ledu v Grónsku je obzvlášť znepokojivé, protože stará ledová pokrývka ostrova obsahuje dost vody na to, aby zvedla hladiny oceánů o šest metrů, pokud by všechna roztála. Tento proces by ale trval stovky let.
Studie znovu dokládá, že ledový krunýř Grónska taje rychleji, než by se dalo očekávat. Jiná studie minulý týden ukázala, že ledový příkrov v Grónsku se ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.
„Pořád přicházíme o více ledu, než kolik jsme ho získali díky nahromadění sněhu v lepších letech,“ upozorňuje Michalea Kingová, geoložka z Ohijské státní univerzity a vedoucí autorka studie. Situace v oblasti severního pólu podle ní může ovlivnit i další regiony. „To, co se stane v polárních oblastech, nezůstává v polárních oblastech,“ varuje Kingová.
„Pravděpodobně směřujeme ke zrychlenému stoupání hladiny moří,“ řekl už zmiňovaný geolog Ingo Sasgen agentuře Reuters. „Tání většího množství ledového příkrovu není kompenzováno obdobími extrémních sněhových srážek,“ varoval vědec.
Experti ke studii využili satelitní data o gravitačním působení ledové masy.
