NASA opět ocenila českou fotografii. Snímek Perseid vznikal dva roky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zaujala fotografie Petra Horálka, v pondělí zveřejnila jeho snímek s názvem „Perseidy z Persea“. Jde o noční multiexpozici maxima meteorického roje z louky vedle hvězdárny v Kolonici na východě Slovenska v roce 2018, zpracování snímku trvalo téměř dva roky. Horálkovu tvorbu si NASA vybrala již mnohokrát – naposledy publikovala v polovině července jeho fotografii Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku.

„Snímek s názvem Perseidy z Persea má ovšem velmi silný příběh – jeho zpracování bylo nesmírně náročné. Časově více než 450 hodin, fyzicky kvůli mnoha komplikacím a jiným aktivitám jeho dokončení trvalo téměř dva roky,“ uvedl Horálek

Meteorický roj Perseidy je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Díky dlouhé, více než měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý, míní Horálek. Napadlo ho tedy vzít všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazit je do jediného snímku celonoční mozaiky, tedy mozaiky oblohy od soumraku do úsvitu.

2 minuty
Události: Petr Horálek fotil hvězdy nad observatoří Paranal
Zdroj: ČT24

Ke splnění nápadu potřeboval v zásadě dvě věci – naprosto tmavou oblohu a alespoň týden jasného počasí a dost času na zpracování. „Ta první podmínka byla splněna během maxima meteorického roje Perseidy v srpnu 2018, kdy vůbec nerušil Měsíc a já měl tu možnost opět strávit fotografický týden na půdě hvězdárny v Kolonickém sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny,“ uvedl fotograf. S volným časem na zpracování to podle něj bylo výrazně problematičtější. „Nakonec k tomu paradoxně napomohla nepříjemná pandemická krize, která nás uvěznila doma,“ uvedl.

Meteory v mozaice nejsou zachyceny během jedné noci, ale celého turnusu „perseidových žní“, konkrétně od 6. do 14. srpna 2018. Podrobnější popis, jak snímek vznikal, je na informačním serveru České astronomické společnosti.

Češi v APODu

Astronomický snímek dne NASA (APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější fotografie vesmíru, kterou pro každý den vybírají a doplňují popisem astronomové Jerry Bonnell a Robert Nemiroff. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy výběr začal, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 jazyků včetně češtiny, o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula. Na sociálních sítích APOD sledují stovky milionů návštěvníků denně.

Za pětadvacetiletou historii APODu se podařilo uspět ve výběru několika českým autorům, nejčastěji bodují právě Petr Horálek a Miloslav Druckmüller, jehož snímek ocenila NASA naposledy také v červenci. Kompletní seznam českých a slovenských úspěchů lze najít na webu České astronomické společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...