Lední medvědi zřejmě nepřežijí rok 2100, varují vědci

Dnes narozené děti zřejmě zažijí svět bez ledních medvědů. Uvádí to výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Climate Change. Viníkem je podle vědců klimatická změna, která těmto predátorům ničí životní prostředí.

Oteplující se planeta poškozuje oblasti, kde lední medvědi žijí. Nejhorší je podle nové studie rychlý úbytek polárního ledu, který tato zvířata využívají k lovu své nejčastější kořisti – tuleňů. Protože led vydrží na moři kratší dobu, nemohou medvědi lovit tak dlouho, jak bývali zvyklí, a „čelí čím dál delším obdobím hladu, než zase moře znovu zamrzne a oni se mohou vrátit ke svým lovištím,“ uvedl vedoucí výzkumu Steven Amstrup.

Studie uvádí, že 12 ze 13 populací ledních medvědů bude během následujících 80 let zničeno. Arktida se totiž otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a na konci století proto bude toto prostředí při současných trendech a klimatických scénářích už prakticky bez ledu. Pro dalších šest populací ledních medvědů nejsou vědci vývoj schopni předpovídat, chybí jim k tomu dostatek dat.

Ptačí vejce místo tuleňů

Podle biologů bude kolem roku 2100 pro medvědy v podstatě nemožné mít mláďata kdekoliv jinde než na ostrovech Královny Alžběty. Pracovali přitom se scénářem, kdy se planeta oteplí oproti předindustriální době o 3,3 stupně Celsia, což je jeden z těch „optimističtějích“.

V současné době je planeta teplejší asi o 1,1 stupně. Už to však vedlo k vlně veder, sucha i k mnohem silnějším bouřím a stoupání hladin oceánů. Už nyní jsou proto populace ledních medvědů pod velkým tlakem.

V mnoha oblastech opouštějí svoje původní lokality a dostávají se tak do větší blízkosti lidí – u nich hledají potravu podobně jako medvědi hnědí v Evropě. Jinde zase svou potravu mění. Například v některých kanadských lokalitách už medvědi žerou častěji ptačí vejce než tuleně.

Nová studie ale ukazuje, že i kdyby se podařilo splnit cíle Pařížské klimatické dohody, změna klimatu bude mít na medvědy destruktivní dopad, jen se dostaví o něco později. „I to by na ně mělo dopad mnohem silnější než cokoliv, čemu čelili během milionu let jejich evoluce,“ uvedli biologové.

Vyhladovělý lední medvěd
Zdroj: Andreas Weith/Wikimedia Commons

Kalendář vymírání

Hrozbou pro medvědy není samotné horko. Jak ukazují lední medvědi v evropských zoologických zahradách, zvířata se mu dokážou přizpůsobit. Nejsou ale schopna tak rychle evolučně změnit své lovecké schopnosti založené na milion let stabilním životním prostředí.

Lední medvědi jsou jedinými zástupci megafauny (velkých zvířat), kteří jsou přímo ohroženi změnami klimatu. V současné době žije na Zemi asi 25 tisíc ledních medvědů. Studie ukázala, že jak se bude snižovat množství ledu, budou mít medvědi méně času na lov a vytvoří si tak menší tukové zásoby na dobu, kdy lovit nejde. Špatně vykrmený medvěd vydrží bez jídla jen 125 dní místo obvyklých 200.

Nejhorší dopad to bude mít na mláďata, potom na samce – nejlépe těmto změnám budou odolávat samice bez potomků. Právě ohrožení mláďat ale bude způsobovat, že se populace medvědů nebude schopná obnovovat tak jako v současnosti.

Podle autorů studie je zásadní problém v tom, že s tím vědci nemohou nic dělat. Zatímco afričtí savci se dají chránit před pytláky, orangutani se dají ubránit menším kácením pralesů, nový led pro medvědy nikdo nevyrobí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 4 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 4 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 21 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 23 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.