Koronavirus může být nebezpečnější ve vyšších nadmořských výškách, varují vědci

Atmosférický tlak se ve větší nadmořské výšce snižuje – a to má vliv na lidské dýchání, jak ví dobře třeba horolezci. Tyto parametry se vůbec neřeší při konstrukci ani testování plicních ventilátorů. Podle skupiny vědců a lékařů by to mohlo mít v době koronavirové pandemie dopad na obyvatele vysokohorských oblastí.

Lidé jsou evolucí nejlépe adaptovaní na život na nižších nadmořských výškách. Nad 2500 metrů nad hladinou moře žijí pouhá dvě procenta světové populace – většina v chudých zemích (Etiopie, Ekvádor, Bolívie). A to vede ke špatné dostupnosti speciálně upraveného lékařského vybavení, jako jsou právě plicní ventilátory.

Kvůli pandemii covidu-19 je po celém světě nedostatek jednotek intenzivní péče, ventilátorů i nejkvalitnějších respirátorů, upozorňuje skupina expertů v odborném časopisu Nature. Chudší země se proto k takovému vybavení v konkurenci bohatších není schopná dostat.

Plíce, covid, vzduch

Většina infekcí novým koronavirem se projevuje jako plicní onemocnění. Tento virus sice napadá i jiné orgány, ale právě plíce jsou jeho nejčastějším cílem. Kritické případy se proto léčí napojením pacienta na ventilaci – tedy přístroj, který nemocnému pomáhá s dýcháním.
Je jich tedy nyní zapotřebí víc než kdy dříve, ale současně 54 zemí celého světa zakazuje nebo nějak omezuje jejich vývoz, protože je potřebují pro vlastní občany. Dokonce se objevily případy, kdy státy zabavily ventilátory, které byly jen převáženy přes jejich území.

I kdyby měly chudé země s nadprůměrnou nadmořskou výškou ventilátorů dostatek, je tu další problém. Tyto přístroje jsou totiž vyrobeny i testovány v „běžné“ nadmořské výšce, tedy nejčastěji maximálně stovky metrů nad mořskou hladinou. Jenže lidé žijící výše, ve vysokohorském prostředí, mají plíce odlišné. Přístroje to nereflektují. 

Výzkumů na toto téma je sice málo, ale některé studie prokazují, že v testech provedených ve velehorách ventilátory dodávaly pacientům nevhodné množství vzduchu – lišilo se od ideálního až o 40 procent. Navíc trpěly v těchto podmínkách výrazně větší poruchovostí. Experti varují, že pro 140 milionů lidí, kteří v takovém prostředí na Zemi žijí, to může znamenat velký problém.

Vědci doporučují, aby se toto téma začalo rychle studovat; v případě druhé vlny pandemie, která by podle mnohých mohla být podobně jako u španělské chřipky roku 1918 silnější než ta první, by se tyto poznatky hodily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 mminutami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 17 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 23 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...