Koronavirus může být nebezpečnější ve vyšších nadmořských výškách, varují vědci

Atmosférický tlak se ve větší nadmořské výšce snižuje – a to má vliv na lidské dýchání, jak ví dobře třeba horolezci. Tyto parametry se vůbec neřeší při konstrukci ani testování plicních ventilátorů. Podle skupiny vědců a lékařů by to mohlo mít v době koronavirové pandemie dopad na obyvatele vysokohorských oblastí.

Lidé jsou evolucí nejlépe adaptovaní na život na nižších nadmořských výškách. Nad 2500 metrů nad hladinou moře žijí pouhá dvě procenta světové populace – většina v chudých zemích (Etiopie, Ekvádor, Bolívie). A to vede ke špatné dostupnosti speciálně upraveného lékařského vybavení, jako jsou právě plicní ventilátory.

Kvůli pandemii covidu-19 je po celém světě nedostatek jednotek intenzivní péče, ventilátorů i nejkvalitnějších respirátorů, upozorňuje skupina expertů v odborném časopisu Nature. Chudší země se proto k takovému vybavení v konkurenci bohatších není schopná dostat.

Plíce, covid, vzduch

Většina infekcí novým koronavirem se projevuje jako plicní onemocnění. Tento virus sice napadá i jiné orgány, ale právě plíce jsou jeho nejčastějším cílem. Kritické případy se proto léčí napojením pacienta na ventilaci – tedy přístroj, který nemocnému pomáhá s dýcháním.
Je jich tedy nyní zapotřebí víc než kdy dříve, ale současně 54 zemí celého světa zakazuje nebo nějak omezuje jejich vývoz, protože je potřebují pro vlastní občany. Dokonce se objevily případy, kdy státy zabavily ventilátory, které byly jen převáženy přes jejich území.

I kdyby měly chudé země s nadprůměrnou nadmořskou výškou ventilátorů dostatek, je tu další problém. Tyto přístroje jsou totiž vyrobeny i testovány v „běžné“ nadmořské výšce, tedy nejčastěji maximálně stovky metrů nad mořskou hladinou. Jenže lidé žijící výše, ve vysokohorském prostředí, mají plíce odlišné. Přístroje to nereflektují. 

Výzkumů na toto téma je sice málo, ale některé studie prokazují, že v testech provedených ve velehorách ventilátory dodávaly pacientům nevhodné množství vzduchu – lišilo se od ideálního až o 40 procent. Navíc trpěly v těchto podmínkách výrazně větší poruchovostí. Experti varují, že pro 140 milionů lidí, kteří v takovém prostředí na Zemi žijí, to může znamenat velký problém.

Vědci doporučují, aby se toto téma začalo rychle studovat; v případě druhé vlny pandemie, která by podle mnohých mohla být podobně jako u španělské chřipky roku 1918 silnější než ta první, by se tyto poznatky hodily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...