Archeologové objevili nedaleko Stonehenge obří kruh pravěkých jam

Archeologové našli poblíž kamenných kruhů ve Stonehenge další pravěkou památku: kruh hlubokých jam, který je podle nového výzkumu vůbec největší pravěkou strukturou objevenou na území Velké Británie.

Neolitičtí lidé, kteří vztyčili kameny ve Stonehenge přibližně před 4,5 tisíci lety, vykopali také sérii jam, které tvoří kruh s průměrem dvou kilometrů. Výzkum naznačuje, že tvoří jakousi hranici, která vedla lidi k posvátné oblasti. V centru tohoto kruhu se totiž nachází archeologické naleziště Durrington Walls proslulé svými kamennými monumenty. Celá tato oblast se nachází asi 3,5 kilometru od Stonehenge.

Výzkum vedl profesor Vincent Gaffney, který se pro deník Guardian vyjádřil: „Jde o bezprecedentní objev s obrovským významem pro Velkou Británii. Špičkoví experti na Stonehenge jsou zaskočení rozměry této struktury i tím, že nebyla tak dlouho objevená.“
Objev Durrigtonských jam oznámený v pondělí 22. června je podle archeologů důležitý především tím, že prokazuje, jak dobře uměli pravěcí obyvatelé Británie počítat. Konstrukce tak rozměrného a pravidelného objektu vyžadovala podle objevitelů značné matematické dovednosti.

Co o objevu víme

Tyto jámy jsou obrovské. Všechny jsou více než pět metrů hluboké a mají průměr kolem deseti metrů. Vědci jich našli asi dvě desítky, jejich počet se ale v minulosti pohyboval spíše kolem třiceti – kvůli změnám v krajině a výstavbě se už ale asi 40 procent těchto šachet dnes nedá prozkoumat.

„Rozměry jam i celého kruhu kolem Durrington Walls jsou jedinečné. Ukazují důležitost této oblasti i komplexitu monumentálních struktur kolem Stonehenge – s také touhou a schopností neolitických lidí zaznamenávat jejich kosmologický systém v rozměrech, jaké bychom dříve neočekávali,“ uvedl profesor Gaffney.

Zatímco samotné Stonehenge bylo postavené a orientované s ohledem na pohyby Slunce, nově objevená struktura má podle Gaffneyho jiný význam – šlo podle něj o něco kosmologického, co mělo takový význam, „že to muselo být zapsáno přímo do země.“ Zatím není jasný jaký, je možné, že mohla směřovat lidi do centra posvátné oblasti, anebo naopak sloužila k opačnému účelu – tedy mohla tvořit nepřekročitelnou symbolickou hranici.

Objev je významný i tím, že celá oblast Stonehenge patří k těm archeologicky vůbec nejlépe popsaným na světě; jámy ale pozornosti vědy až doposud unikaly. Během tisíciletí je totiž zakryla krajina, takže je vědci považovali za přirozenou součást krajiny. Teprve moderní technologie dokázaly odhalit, že jam je celá síť – a když se jednotlivé body spojí, vytvářejí geometrický tvar.