Moderní lidé do Evropy pronikli o tisíce let dříve, než se myslelo. Neandertálce vytlačovali pomalu

Bulharský nález úlomků kostí a zubní stoličky starých 45 tisíc let podle nové studie z časopisu Nature ukazuje, že člověk druhu Homo sapiens se dostal do Evropy dříve, než se dosud předpokládalo. Kontinent byl před jeho příchodem doménou neandertálců.

Srovnání podoby Homo sapiens (vlevo) a Homo neanderthalensis (vpravo)
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle výzkumníků DNA testy na pěti kosterních ostatcích nalezených v jeskyni Bačo Kiro prokázaly, že patřily anatomicky modernímu člověku Homo sapiens. Důkaz vyřešil polemiku ohledně toho, kdo byl autorem velké spousty předmětů nalezených na tomto místě, včetně kamenných či kostěných nástrojů a přívěsků ze zubů medvědů jeskynních. Byli to moderní lidé, nikoliv neandertálci.

Nález také zřejmě o tisíce let posunuje předpokládaný příchod Homo sapiens do Evropy, tedy milník v dějinách druhu, který vzešel z Afriky zhruba před třemi sty tisíci lety a později se rozšířil po celém světě. Doposud se předpokládalo, že to bylo před 40 tisíci roky. Zajímavá a výjimečná je epizoda z Řecka, kde byly nalezené ostatky Homo sapiens z doby asi před 140 tisíci roky –⁠ jednalo se zřejmě o neúspěšný pokus o kolonizaci, který byl potlačen neandertálci.

První vlna kolonizace Evropy

Lidské ostatky z bulharské jeskyně jsou staré 43 tisíc až 46 tisíc let, zatímco nalezené artefakty byly vyrobeny už před 47 tisíci lety, řekl paleoantropolog Jean-Jacques Hublin z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

„Vypadá to, že se jedná o nejstarší vlnu stěhování moderních lidí do středních šířek Eurasie,“ dodal Hublin s tím, že existují důkazy o přítomnosti Homo sapiens už relativně brzy poté v podobných zeměpisných oblastech od Moravy po Mongolsko.

Jeskyně Bacho Kiro v Bulharsku
Zdroj: Wikimedia Commons

Neandertálci, kteří byli robustnější tělesné stavby než Homo sapiens, obývali Evropu stovky tisíc let. Podle Hublina nález naznačuje, že oba druhy žily vedle sebe po dobu asi osm tisíc let, než neandertálci vymřeli.

Co přivodilo jejich zkázu, je stále předmětem sporů. Podle jedné z verzí je po několika tisíciletích soužití, které zahrnovalo vzájemné křížení, vyhladili naši lidští předchůdci.

„Podle mého názoru neandertálci zmizeli z Evropy v důsledku soutěžení s naším druhem. To se ale nestalo ze dne na den,“ řekl Hublin, který je hlavním autorem vědeckého článku v odborném časopise Nature.

Jak žili první lidští Evropané

Pozůstatky zvířat v bulharské jeskyni ukázaly, že její obyvatelé lovili a porcovali medvědy, zubry, jeleny obrovské, koně, hyeny či lvy. Mezi nalezenými předměty se vyskytovaly křesadla, brože, korálky z mamutích klů či přívěsky z medvědích zubů.

Tyto přívěsky se přitom až podivuhodně podobají těm, které později vyráběli neandertálci v západní Evropě. Podle odborníků by to mohlo znamenat, že nejbližší evoluční příbuzní moderního člověka přebírali některé prvky jeho kultury.

„Důkazy DNA nyní svědčí o tom, že neandertálci a Homo sapiens se vzájemně ovlivňovali, když začali přicházet do kontaktu. Někde mohla být vzájemná interakce ,přátelská', dá-li se to tak říct,“ vysvětluje spoluautorka studie Shara Baileyová z Newyorské univerzity. „Jsme nositeli jejich DNA a oni byli ovlivňováni naší kulturní invazí.“