Výjimečná ozonová díra nad Arktidou se zacelila, potvrdili vědci

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.

Zatímco ozonová díra nad Antarktidou vzniká každoročně během jara na jižní polokouli, ozonové díry v Arktidě jsou velmi vzácné. Naposledy zde k podobně silnému porušení došlo na jaře 2011.

Neobvyklá ozonová díra ani její obnovení neměly nic společného s lidskou činností nebo dokonce se zlepšením znečištění kvůli karanténě způsobené pandemií COVID-19. Hlavní příčinou vzniku bylo extrémně silné proudění větrů ze západu. To způsobilo, že nad severním pólem vznikl vír vzduchu o velmi nízké teplotě. Ta pak možnila vznik stratosférických oblaků a chemické reakce, při kterých ozon zaniká.

„Z mého pohledu je to poprvé, kdy můžeme mluvit o skutečné ozonové díře v Arktidě,“ řekl Martin Dameris, expert na změny v atmosféře z německého Oberpfaffenhofenu, už koncem března.

Konec díry

„I když to vypadá, že polární vír se ještě úplně nerozpadl a v několika příštích dnech se bude obnovovat, hodnoty ozonu se už nevrátí na velmi nízké úrovně, které jsme zaznamenali dříve v dubnu,“ uvedli experti ze služby Copernicus.

Nyní se zdá, že se polární vír začíná rozpadat, což umožňuje, aby se vzduch s malým množstvím ozonu opět mísil se vzduchem bohatým na ozon z nižších zeměpisných šířek. Od 20. dubna ukazují údaje NASA, že se ozon k pólu opět vrací a situace tam opět vypadá tak, jak by měla na konci dubna vypadat.

Ozonová vrstva chrání živé organismy na planetě před ultrafialovým slunečním zářením. Vyskytuje se ve vrstvě atmosféry nazývané stratosféra ve výšce deset až padesát kilometrů nad zemí.

Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k nárůstu rakovinných, kožních a očních onemocnění i k dalším negativním důsledkům. Podle odborného žurnálu Nature ale nynější ozonová díra nad Arktidou riziko pro zdraví nepředstavovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 1 hhodinou

Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána

Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
před 1 hhodinou

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 2 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 2 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 21 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 21 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.