Nová studie naznačuje, že invazivní druh dravé ryby, který byl ve Středozemním moři pozorován poprvé teprve před osmi lety, se pravděpodobně stane trvalým obyvatelem této oblasti. A bude to mít vážný dopad na místní ekosystémy.
Poprvé zachytili vědci perutýny ve Středozemním moři v roce 2012 u pobřeží Kypru. Od té doby se v tomto regionu na jihu Evropy stali pravidelnými návštěvníky. Nová studie zveřejněná v odborném časopise Journal of Fish Biology přesvědčivě prokazuje, že se jich Evropa jen tak nezbaví – životu ve Středozemním moři se totiž perutýni přizpůsobují a s velkou pravděpodobností se zde usadí dlouhodobě.
Problém podle mořských biologů je, že perutýnů rychle přibývá, navíc jde o dravce, kteří se živí ekonomicky i ekologicky důležitými druhy ryb, proto může mít jejich šíření výrazně negativní dopad na již mnoha jinými vlivy narušené Středozemní moře.
Rozsah rozšíření perutýnů podle studie naznačuje, že je už ze Středozemního moře nelze vymýtit. Podle autorů práce by ale mohl pomoct zvládnout situaci a zmírnit některé negativní dopady tohoto druhu vznik nového druhu průmyslu zaměřeného právě na lov perutýnů.
Krásný predátor
Výzkum provedl mezinárodní tým vědců z Kypru a Velké Británie, spoulufinancovala ho Evropská unie. Jeho cílem je popsat historii invaze perutýnů na Kypru a identifikovat způsoby, jak minimalizovat její budoucí dopad.
„Mezi mnoha hrozbami pro naše mořské ekosystémy je biologické znečištění nejméně viditelné. Ve skutečnosti je ale dostatečně významné, aby narušilo ekologickou rovnováhu. Všechny cizí druhy úspěšně mění nebo poškozují své nové prostředí, některé se aklimatizují relativně snadno. Rychle se šíří a mají katastrofální dopady na původní druhy. To byl případ populací perutýnů v západním Atlantiku a nyní se tento příběh opakuje ve Středozemním moři,“ upozorňuje hlavní autor práce Savva Ioannis.
Nejškodlivější invazivní druh ryb
Studie zkoumala některé biologické a ekologické vlastnosti perutýnů. Ukázala, že u Kypru měří mezi 8 a 37 centimetry; jejich věk se pohybuje mezi šesti měsíci a čtyřmi roky. Oba tyto faktory ukazují, že se ryby kolem ostrova usadily úspěšně a dlouhodobě.
Samic perutýnů bylo více než samců, což je podle autorů studie znepokojivé – jeden samec totiž může oplodnit několik samic, což způsobuje rychlejší růst populace. Práce také odhalila, že vlastnosti této „biologické invaze“ se značně podobají tomu, jak perutýni ovládli rozsáhlé oblasti západního Atlantiku. Tam byl perutýn poprvé zaznamenán u pobřeží Floridy v roce 1994. Už v roce 2014 zde vědci nacházeli až tisíc jedinců na půl hektaru.
„Rychlé šíření perutýnů ve Středozemním moři je vážným problémem pro ekologickou rovnováhu mořského života v regionu. Jedná se totiž o nejškodlivější invazivní druhy ryb, které známe,“ uvedl profesor mořské biologie na Univerzitě v Plymouthu Jason Hall-Spencer.
Ve Středozemním moři se perutýn rychle šíří podél Kypru, dosahuje tam větších rozměrů i rychlejšího růstu než v Indickém oceánu, odkud pochází.
Středomořská populace těchto ryb se už také od té indické liší i v rozmnožování. Množí se sice podobně jako oni v průběhu celého roku, ale na rozdíl od nich vykazují jediný hlavní reprodukční vrchol, který se shoduje s oteplováním mořské vody během letního období.
