Z opadavých lesů v Evropě mizí vzácné rostliny, varují vědci

Zřejmě kvůli nárůstu emisí oxidů dusíku ubývá v opadavých lesích Evropy vzácných rostlin. Častých a odolných druhů, vyskytujících se po celé Evropě, naopak přibylo. Poukazují na to výsledky výzkumu druhové rozmanitosti, který provedl tým kolem iniciativy forestREplot, do něhož patří i čeští vědci.

Vědci zkoumali rozsáhlou databázi záznamů z 68 lokalit po celé Evropě. Zaměřili se na to, jak se v posledních desetiletích měnil výskyt 1162 rostlinných druhů. Podle vedoucího oddělení vegetační ekologie Radima Hédla vědci pracovali i s údaji starými až 50 let. Hédl řekl, že průzkum se týkal zhruba 15 zemí především ve střední a severozápadní Evropě.

Analýza zjistila, že rostlinné druhy s takzvaným malým areálem, tedy územím, kde se přirozeně vyskytují, mají tendenci ubývat. Právě tyto druhy jsou podle Akademie věd často ty, které se přizpůsobily relativně malému množství živin v půdě. Výsledky výzkumu podle vědců poukázaly na souvislost mezi emisemi dusíku, produkovanými hlavně spalováním fosilních paliv, a zvýšením rizika zmizení těchto rostlin. 

Rozmanitost ubývá i v chráněných oblastech

„Naše příroda je poměrně přesycená dusíkem, je v ní velké množství živin. A právě to vyhovuje rostlinám, které jsou náročnější na živiny, a naopak tím trpí druhy, které živin potřebují přirozeně méně,“ popsal ČTK Hédl. Rostlin s velkými areály, které preferují půdu bohatou na živiny, tak postupně přibývá právě na úkor ohrožených druhů. „Je to taková paradoxní situace oproti tomu, jak by to bylo v přírodě. Člověk s tím takto hodně zahýbal,“ konstatoval vědec.

Podle Hédla není snadné říci, o kolik klesl počet chráněných rostlinných druhů. „Velmi to závisí na konkrétním regionu a situaci,“ doplnil.

Podle AV jsou výsledky výzkumu znepokojující i proto, že řada zkoumaných lokalit je na chráněných územích. Situace v hospodářských lesích může být horší.

„Narůstajícímu znečištění můžeme úspěšně bránit i změnou hospodaření a pěstovat strukturně bohaté lesy, které budou lépe odolávat i následkům spojeným s klimatickou změnou,“ upozornil Petr Petřík, koordinátor Platformy pro krajinu při Botanickém ústavu AV. V rámci platformy se odborníci zaměřují právě na návrhy udržitelného způsobu hospodaření v českých lesích, včetně obnovy původních dřevin.

Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...