Nejvíc mrtvých bude v Evropě v Británii, v Česku pandemie vyvrcholí o Velikonocích, odhaduje americký model

Americký The Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) sídlící v Seattlu vytvořil model, který předpovídá, jak se bude pandemie nového koronaviru vyvíjet v jednotlivých zemích světa. Vědci vidí situaci složitou zejména ve Velké Británii, kde by do srpna mělo zemřít na nemoc COVID-19 asi 66 tisíc lidí –⁠ jedná se tedy asi o 40 procent všech úmrtí v Evropě. Pro Českou republiku vědci predikují asi čtyři stovky mrtvých.

Model vychází z dat jednotlivých zemí o jejich úmrtnosti, současně sleduje kapacitu jednotlivých zdravotních systémů a přihlíží také k omezením, která národní vlády zavedly proti šíření nemoci. Nedívá se příliš dopředu, sleduje jen tuto vlnu epidemie.

Pro Českou republiku jsou jeho predikce pozitivní, byť se značně liší podle různých variant vývoje situace. Co se týká počtu lidí, kteří na COVID-19 zemřou, tak by se (podle amerických propočtů) mělo do srpna nejpravděpodobněji jednat o 411 osob. Model ovšem připouští nejistotu mezi 128 a 1347 lidmi.

Nejhorším dnem by z tohoto pohledu mělo být Velikonoční pondělí, kdy tento den může zemřít mezi 4 a 106 lidmi –⁠ model předvídá 21 úmrtí.

Po Velikonocích by se ale už měla situace výrazně zlepšovat a ke konci dubna by již nových úmrtí mělo přibývat jen minimálně. Americký propočet počítá s tím, že opatření omezující osobní styk budou podobná jako v současné době.

Problém v Británii

Z evropských zemí v propočtech vychází nejhorší situace ve Velké Británii, deník Guardian upozorňuje, že podle analytiků je hlavní příčinou jen pomalé omezování společenského života. Příslušná opatření byla zavedena až 23. března, kdy už ale připravil nový koronavirus v Británii o život nejméně 54 osob.

Ve Spojeném království také kvůli zpoždění těchto opatření vlna nákazy vyvrcholí později než v jiných evropských zemích –⁠ až v polovině dubna. To bude země potřebovat asi 102 tisíc lůžek v nemocnicích, ale k dispozici jich bude mít pouze 18 tisíc. České republice tento scénář, kdy nemocnice nebudou mít dostatek lůžek, podle analýzy IHME nehrozí:

Zbytek Evropy

Pokud země správně hlásí čísla, pak by ve Španělsku měl koronavirus připravit o život do srpna 19 209 osob, v Itálii 20 300 a ve Francii 15 058 lidí. Německo může čekat do začátku srpna 8802 úmrtí na COVID-19, Slovensko 251. Švédsku, které se zavedením přísnějších opatření dlouho váhalo, hrozí asi 4000 úmrtí, při horším vývoji téměř 10 tisíc –⁠ bude se ale také na rozdíl od předchozích zemí potýkat s nedostatkem lůžek v nemocnicích, a to zejména ke konci dubna.

Model vytvořený na Washingtonské univerzitě, na který se odkazoval ve středu 8. dubna také americký prezident Donald Trump, je denně aktualizován podle nejnovějších dat. Poslední větší úprava modelu snížila odhad úmrtí ve Spojených státech z 93 500 na 61 800 do začátku června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 7 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 9 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 14 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 14 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.