Nejvíc mrtvých bude v Evropě v Británii, v Česku pandemie vyvrcholí o Velikonocích, odhaduje americký model

Americký The Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) sídlící v Seattlu vytvořil model, který předpovídá, jak se bude pandemie nového koronaviru vyvíjet v jednotlivých zemích světa. Vědci vidí situaci složitou zejména ve Velké Británii, kde by do srpna mělo zemřít na nemoc COVID-19 asi 66 tisíc lidí –⁠ jedná se tedy asi o 40 procent všech úmrtí v Evropě. Pro Českou republiku vědci predikují asi čtyři stovky mrtvých.

Model vychází z dat jednotlivých zemí o jejich úmrtnosti, současně sleduje kapacitu jednotlivých zdravotních systémů a přihlíží také k omezením, která národní vlády zavedly proti šíření nemoci. Nedívá se příliš dopředu, sleduje jen tuto vlnu epidemie.

Pro Českou republiku jsou jeho predikce pozitivní, byť se značně liší podle různých variant vývoje situace. Co se týká počtu lidí, kteří na COVID-19 zemřou, tak by se (podle amerických propočtů) mělo do srpna nejpravděpodobněji jednat o 411 osob. Model ovšem připouští nejistotu mezi 128 a 1347 lidmi.

Nejhorším dnem by z tohoto pohledu mělo být Velikonoční pondělí, kdy tento den může zemřít mezi 4 a 106 lidmi –⁠ model předvídá 21 úmrtí.

Po Velikonocích by se ale už měla situace výrazně zlepšovat a ke konci dubna by již nových úmrtí mělo přibývat jen minimálně. Americký propočet počítá s tím, že opatření omezující osobní styk budou podobná jako v současné době.

Problém v Británii

Z evropských zemí v propočtech vychází nejhorší situace ve Velké Británii, deník Guardian upozorňuje, že podle analytiků je hlavní příčinou jen pomalé omezování společenského života. Příslušná opatření byla zavedena až 23. března, kdy už ale připravil nový koronavirus v Británii o život nejméně 54 osob.

Ve Spojeném království také kvůli zpoždění těchto opatření vlna nákazy vyvrcholí později než v jiných evropských zemích –⁠ až v polovině dubna. To bude země potřebovat asi 102 tisíc lůžek v nemocnicích, ale k dispozici jich bude mít pouze 18 tisíc. České republice tento scénář, kdy nemocnice nebudou mít dostatek lůžek, podle analýzy IHME nehrozí:

Zbytek Evropy

Pokud země správně hlásí čísla, pak by ve Španělsku měl koronavirus připravit o život do srpna 19 209 osob, v Itálii 20 300 a ve Francii 15 058 lidí. Německo může čekat do začátku srpna 8802 úmrtí na COVID-19, Slovensko 251. Švédsku, které se zavedením přísnějších opatření dlouho váhalo, hrozí asi 4000 úmrtí, při horším vývoji téměř 10 tisíc –⁠ bude se ale také na rozdíl od předchozích zemí potýkat s nedostatkem lůžek v nemocnicích, a to zejména ke konci dubna.

Model vytvořený na Washingtonské univerzitě, na který se odkazoval ve středu 8. dubna také americký prezident Donald Trump, je denně aktualizován podle nejnovějších dat. Poslední větší úprava modelu snížila odhad úmrtí ve Spojených státech z 93 500 na 61 800 do začátku června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 13 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 14 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 16 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 16 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 18 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 19 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 20 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.