Ostravamonas. Nový rod řas dostal jméno po Ostravě

Jméno po Ostravě nese nový rod řas, který objevila mladá litevská vědkyně Dovilé Barcytéová z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Řasy popsala díky vzorku, který našla na Heřmanické haldě v Ostravě, a pojmenovala je Ostravamonas.

„Povedlo se mi izolovat zelenou bičíkatou řasu, která je fylogeneticky úzce spjatá s druhem Chlamydomonas chorostellata, jenž byl nalezen a popsán v roce 1966 v kyselé půdě na Novém Zélandu. Jako další krok v rozplétání složité taxonomické historie rodu Chlamydomonas jsme tak definovali nový rod Ostravamonas, kterým odkazujeme na Ostravu, kde byla řasa znovu objevena,“ uvedla vědkyně.

Nový rod zahrnuje tři druhy řas. Ostravamonas chlorostellata známý z Nového Zélandu a Ostravy obývá kyselá suchozemská stanoviště. Ostravamonas meslinii byl izolovaný z příkopu ve Francii a Ostravamonas tenuiincisa je neznámého původu – tyto řasy byly původně součástí jiného rodu, ale díky podobným společným rysům byly zařazeny do rodu Ostravamonas.

Pestrý život na haldách

„Pro přesnější odlišení od jiných řas využila Dovilé Barcytéová s kolegy molekulární nástroje, které dokážou odhalit i mikroskopem nespatřitelné rozdíly,“ sdělil zástupce fakulty Stanislav Janalík. Připomněl, že ostravské haldy jsou dlouhodobě vyhledávaným místem pro studium biodiverzity.

Výzkum pracovníků katedry biologie a ekologie, která patří k předním pracovištím Přírodovědecké fakulty, se zaměřuje na studium rozmanitosti a evoluce života na různých škálách – od genů přes organismy až po společenstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Dnes se rozhodne.“ Dobrovolníci opět zkouší zachránit keporkaka v Německu

Tým dobrovolníků na severu Německa zahájil další pokus o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který by ji měl dopravit z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 2 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 6 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 7 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
včera v 16:05

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
včera v 14:54

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
včera v 12:34

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
včera v 10:11
Načítání...