Lék proti vším ničí koronavirus do 48 hodin, zatím ale jen v laboratoři

Tým vědců z australské Monash University v Melbourne popsal, že lék jménem ivermektin je v buněčných kulturách velmi účinně schopen zlikvidovat virus SARS-CoV-2. Dotyčná látka je přitom schválená proti parazitům a lékaři dobře znají její případné vedlejší účinky.

Lék byl zatím testován jen „in vitro“, tedy na buněčných kulturách v laboratorním prostředí –⁠ nikoliv na živých zvířatech, natožpak lidech. Takové experimenty nejsou ještě ani zdaleka zárukou, že vše bude v reálném světě (neboli „in vivo“) fungovat, jak má. Přesto je výsledek tohoto pokusu nadějný, byl totiž natolik úspěšný, že zřejmě povede k pokračování výzkumu.

Po nasazení ivermektinu totiž během pouhých 48 hodin zmizel veškerý genetický materiál viru z buněk. „Zjistili jsme, že stačila jediná dávka tohoto přípravku, aby se tak odstranily všechny stopy virové RNA během 48 hodin –⁠ a už po 24 hodinách došlo k jejímu značnému úbytku,“ uvedla Kylie Wagstaffová, spoluautorka studie, která vyšla v odborném časopise Antiviral Research.

„Ivermektin je široce rozšířený a je považován za bezpečnou látku,“ doplnila vědkyně. „Musíme zjistit, jaké by mělo být dávkování, aby byl tento lék u lidí účinný –⁠ to je další krok,“ uvedla.

Látku a její účinek pochválil i Leon Caly z laboratoře VIDRL na Dohertyho institutu: „Jakožto virolog, který byl součástí týmu, který jako první izoloval mimo Čínu SARS-CoV-2 už v lednu 2020, jsem z potenciálu ivermektinu jako léku proti COVIDu-19 nadšený,“ komentoval výsledky studie.

Protože od očkování proti této nemoci dělí svět nejméně rok, možná i dva, hledají vědci po celém světě stále dál účinné látky. „V době, kdy máme globální pandemii a není tu žádná schválená léčba, by pomohlo, kdybychom měli látku, která je rozšířená a dostupná,“ popsala Wagstaffová. „Realistické je, že než bude široce dostupná vakcína, bude to nějakou dobu trvat.“

Co je ivermektin?

Ivermektin je širokospektrální antiparazitikum používané v lidské i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím či vším, střečkům a zákožkám.

Bylo objeveno asi před čtyřiceti lety, od té doby bylo používáno velmi masivně. Za prvních 16 roků (1987 až 2003) činnosti programu jeho využívání jím bylo ošetřeno přes 200 milionů osob ve 33 zemích.

V důsledku toho bylo možno znovu osídlit a zemědělsky využívat přibližně 25 milionů hektarů velmi úrodné orné půdy, která byla pro zdravotní rizika dříve opuštěna a která je nyní opět schopna uživit přes 17 milionů lidí. Díky tak velkému množství osob, které látku použily, se ví o jejích vedlejších účincích výrazně více než u jiných zvažovaných látek, které by proti COVIDu-19 mohly být nasazené.

Přípravek ale v tomhle ohledu zatím není otestovaný, vědci proto varují: lidé by ho sami rozhodně neměli zkoušet používat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.