Pro karanténu platí stejná pravidla jako pro život na oběžné dráze, popsal astronaut Feustel

V izolaci a karanténě je v současné době více než miliarda lidí na celé Zemi. Jak zvládnout osamělost, prozradil americký astronaut Andrew Feustel, bývalý velitel Mezinárodní vesmírné stanice, v exkluzivním rozhovoru s Danielem Stachem.

Na ISS strávil Feustel při svém třetím pobytu ve vesmíru 197 dnů. Za tu dobu mohl jít „na procházku“ do volného kosmického prostoru jen třikrát. „Na ISS pro nás bylo důležité, že jsme měli naplánovaný den. To si myslím, že je důležité mít i teď na Zemi.“

Astronauti jsou na izolaci i dlouhodobý pobyt se stále stejnou posádkou trénovaní. Přesto Feustel přiznává, že některé dny jsou těžší než jiné. „Je dobré vědět, do čeho jdeme a na jak dlouho to bude. To pak dokáže udržet náladu na dobré úrovni.“

Domácí karanténa

Andrew Feustel je v současné době v Houstonu s manželkou Indirou v domácí karanténě. V rozhovoru popsal, že mají zůstávat co nejvíc doma kromě nezbytných nákupů potravin. To se týká i Johnsonova kosmického střediska.

„Všichni pracujeme na dálku. To neplatí jen pro činnosti, které jsou nezbytné pro podporu probíhajících misí. Takže lidé, kteří jsou v práci, komunikují s Mezinárodní vesmírnou stanicí a řeší její provoz a další vesmírné operace.“

Bezpečí posádky, vesmírné lodi a splnění mise

Feustel přirovnal současnou situaci, kdy lidé mají dodržovat karanténu a sociální odstup, k životu na oběžné dráze. Podle něj platí stejná základní pravidla. Ve vesmíru jde o bezpečí posádky, bezpečí vesmírné lodi a splnění mise.

„Tyhle priority bychom měli mít i na Zemi, v našich domovech. Naše rodina je jako posádka, potřebujeme ji mít v bezpečí. Bezpečí vesmírné lodi znamená tady na Zemi udržovat bezpečné místo, kde žijeme, být ve zdravém prostředí, kde nebudou nebezpečné viry. A splnění mise je úkol pro nás pro všechny na celém světě. Je to poprvé, kdy svět prochází něčím podobným, všichni jsme propojeni, jsme doslova na stejné lodi. Splněním mise myslím vyjít z téhle situace zdraví a šťastní a fungující jako tým. Abychom mohli pokračovat ve věcech, které jsme byli zvyklí dělat, byli jsme šťastní a mohli jsme dál pokračovat v našich životech.“

Český vzkaz

Manželka Indira, povoláním logopedka, má kořeny v České republice. Její maminka pochází ze Znojma. Do Česka se jezdí učit jazyk a na konci rozhovoru česky vzkázala:

„Ahoj všichni doma v České republice. Moc nám chybíte. Víme, že dodržování vzájemného odstupu a izolace není jednoduché, ale musíme to zvládnout. Jsem si jistá, že společně se nám to podaří a pak budeme ještě silnější. Těšíme se, že se za vámi zase podíváme, až to bude možné. V téhle situaci jsme všichni společně. Prosíme, buďte na sebe opatrní. Zdravíme vás z Houstonu a přejeme všem jen to nejlepší. Máme vás moc rádi. Posíláme všichni velkou virtuální pusu. Ahoj a děkuji.“ 

Celkem strávil astronaut Feustel ve vesmíru 226 dní, z toho 61 hodin a 48 minut ve volném kosmickém prostoru. Astronaut díky své ženě s sebou na tři mise vždy bral předměty odkazující na Českou republiku. Na poslední dvě vzal figurku Krtka z animovaného seriálu Zdeňka Milera, na druhou i kopii kresby Měsíční svit Petra Ginze z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu v Terezíně.

Podívejte se i na anglickou verzi rozhovoru:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...