Studentka astronomie objevila 17 nových planet, jedna je možná obyvatelná

Významný astronomický objev se podařil postgraduální studentce z kanadské University of British Columbia. Michelle Kunimotová studovala data z mise Kepler, kterou provozuje americká vesmírná agentura NASA, a její analýza odhalila 17 planet, které předchozí výzkum přehlédl.

Během prvních čtyř let své mise teleskop hledal především planety, které leží v takzvané „obyvatelné zóně“. To znamená, že by se na nich mohla vyskytovat voda v tekuté podobě.

Kunimotová jednu z takových planet našla. Je jen jedenapůlkrát větší než Země, což naznačuje, že by se mohlo jednat o pevnou planetu, a nikoliv plynného obra. A současně leží právě v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na ní mohla existovat voda. Mladá vědkyně výsledky svého výzkumu popsala v odborném časopise The Astronomical Journal.

Druhá Země?

Planeta dostala jméno KIC-7340288 b. „Leží asi tisíc světelných let od Země, takže se k ní jen tak v nejbližší době nedostaneme,“ uvedla Kunimotová. „Je to ale vzrušující objev, protože doposud bylo na základě dat z mise Kepler potvrzeno je 15 malých planet v obyvatelné zóně,“ popsala význam své práce.

Rok na ní trvá jen 142 a půl dne, obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti 0,44 astronomické jednotky, tedy asi v polovině vzdálenosti Země od Slunce. V tomto ohledu tedy nejvíc připomíná Merkur.

Také další tělesa, která studentka objevila, jsou z vědeckého hlediska zajímavá. Jedno z nich má rozměry jen dvou třetin Země, a jde tedy o jednu z vůbec nejmenších planet, které mise Kepler našla. Ostatní jsou naopak výrazně větší než zeměkoule, některé až osminásobně.

Michelle Kunimotová uspěla v hledání planet již v minulosti – ještě v rámci běžného vysokoškolského studia objevila čtyři. Využívá při pátrání takzvanou tranzitní metodu: to znamená, že sleduje okamžik, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Z toho se dá o vlastnostech planety odvodit spousta informací, například její velikost nebo blízkost ke hvězdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 5 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 12 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 13 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 14 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 16 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 17 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.