Oteplování Arktidy nemá dopad na tryskové proudění. Klíčový meteorologický jev je stabilní

Rychlé oteplování Arktidy zatím nevedlo ke změnám tryskového proudění. Prokázal to nový rozsáhlý výzkum vědců z univerzity v britském Exeteru.

Exeterští klimatologové studovali, jak se mění takzvané tryskové proudění neboli jet stream v Arktidě. Tato oblast planety se otepluje výrazně rychleji než jižnější místa na Zemi – podle mnoha studií z poslední doby by to mohlo vést k tryskovému proudění, které je více rozvlněné. A to by zase častěji přinášelo více extrémů počasí jak do Evropy, tak i na sever Ameriky.

Nová práce ale tato podezření vyvrátila; zatím se takové projevy změny nepotvrdily. Výzkum vedli vědci Russell Blackport a James Screen. Změny v tryskovém proudění sice zaznamenali, ale nebyly nijak výrazné a ani spojené se změnami teplot v Arktidě a byly spíše náhodné. Výsledky výzkumu vyšly v polovině února v odborném časopise Science Advances.

„Vypadá to sice, že existuje spojení mezi více vlnitým tryskovým prouděním a arktickými teplotními změnami, ale nepozorovali jsme dlouhodobě silnější vlnění jako důsledek oteplování Arktidy,“ uvedl profesor Blackport.

Co znamenají změny tryskového proudění

Jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 kilometrů za hodinu. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách.

Asi dvě desítky let už má tento jev více vlnitý vzhled. Tyto vlny jsou schopné přinášet extrémní meteorologické podmínky jak do Evropy, tak i do USA a Kanady – jde zejména o vlny výjimečného chladu.

V nové studii se vědci zaměřili na dvojí výzkum: jednak zkoumali informace o tryskovém proudění za posledních 40 let, ale současně je porovnávali s řadou klimatických modelů. Ukázalo se, že v minulosti opravdu byl jet stream více zvlněný, zejména na podzim a v zimě, ale v posledních letech se tento trend zase obrátil. A to přes intenzivní oteplování Arktidy, které by mělo teoreticky tryskové proudění ještě více rozvlnit.

Podobně se pak vše chovalo v počítačových modelech. Autoři práce se tedy shodli, že vliv oteplování na změny vlnění tryskového proudění je neprokazatelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 37 mminutami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 23 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...