Růst emisí oxidu uhličitého z energetiky se loni zastavil. Zůstává na 33 miliardách tun ročně

Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého souvisejících s produkcí energie loni po dvou letech růstu zůstal beze změny zhruba na 33 miliardách tun. Oznámila to v úterý Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Upozornila, že růst se zastavil navzdory pokračující expanzi světové ekonomiky.

Růst globálních emisí se podle IEA zastavil zejména díky poklesu emisí při výrobě elektřiny ve vyspělých zemích, za kterým stojí rostoucí úloha obnovitelných zdrojů, přechod od uhlí k zemnímu plynu a vyšší produkce jaderných elektráren.

Vývoj emisí CO2 z energetiky. Oranžově vyspělé ekonomiky, žlutě ostatní státy
Zdroj: IEA

„Musíme tvrdě pracovat, abychom zajistili, že rok 2019 zůstane v paměti jako definitivní vrchol globálních emisí, a nikoli pouze jako přestávka v růstu,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Máme k tomu potřebné energetické technologie a musíme je všechny využít,“ dodal.

Jak vypadá změna

Výrazný pokles emisí ve vyspělých ekonomikách v loňském roce podle IEA kompenzoval pokračující růst v jiných částech světa. Za ním stály zejména asijské země, které zvyšují výrobu elektřiny z uhlí.

Spojené státy americké zaznamenaly největší pokles emisí CO2 ze všech zemí světa, a to přes podporu uhelného průmyslu administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Emise poklesly o 140 milionů tun, tedy o 2,9 procenta. Ještě větší pokles zaznamenali v Evropské unii: o 160 milionů tun, tedy pět procent. Poprvé v EU plynové elektrárny vyrobily více elektřiny než uhelné a větrné elektrárny ty uhelné téměř dohnaly.

Podobně rychlý pokles se odehrál i v Japonsku – o 45 milionů tun, tedy asi čtyři procenta. Jednalo se o nejrychlejší snížení emisí od roku 2009; příčinou byly především restartované jaderné reaktory, které nahradily spalování uhlí.

Emise v energetickém sektoru ve vyspělých zemích sestoupily zpět na úrovně z konce 80. let dvacátého století, kdy byla spotřeba elektřiny zhruba o třetinu nižší než v současnosti, upozorňuje IEA.