Tučňáci na sebe křičí podle stejných pravidel jako lidé, ukázal výzkum

Tým vědců z Francie a Itálie studoval zvuky, které vydávají tučňáci. Zjistili, že se komunikace těchto nelétavých ptáků řídí stejnými lingvistickými pravidly jako lidská řeč. Popsali to v odborném časopise Biology Letters.

Tučňák brýlový
Zdroj: Flickr Commons Autor: Rennett Stowe

Už roku 1945 popsal jazykovědec George Kingsley Zipf jedno ze základních pravidel jazykovědy známé jako Zipfův zákon. Univerzální princip, jímž se řídí všechny známé řeči, říká, že čím jsou slova nebo jiné jazykové jednotky v řeči častější, tím jsou kratší. To je typické například pro osobní zájmena nebo spojky.

Dalším z takových univerzálních pravidel je například Menzerathův-Altmannův zákon, podle nějž se delší výrazy skládají z kratších; čím delší je složený výraz, tím jsou kratší výrazy, z nichž je složený.

Když biologové na konci dvacátého století studovali komunikaci velkých primátů (například šimpanzů), zjistili, že stejná pravidla platí i pro ně. Nejčastěji používaná gesta šimpanzů byla ta krátká, delší se dala rozložit do kratších, tedy vše stejně jako u lidí.

Toto pozorování podle expertů dokazuje, že univerzální pravidla obou systémů komunikace jsou stejná nebo přinejmenším velmi podobná. A přestože způsoby komunikace jsou zcela odlišné, matematické zákony platí pro oba.

Tučňácí komunikují jako lidé

Podle nejnovějšího výzkumu jdou tato komunikační pravidla až mimo společenství savců; řídí se jimi totiž i ohrožení tučňáci brýloví.

Již dřívější studie ukázaly, že tučňáci využívají tří základních zvuků, z nichž skládají své zvukové projevy – podobně jako lidé používají slabiky nebo slova. Vědci nyní prostudovali téměř šest stovek volání osmadvaceti jedinců, kteří žili v několika italských zoologických zahradách.

Detailní analýza nyní vyjevila, že tučňáci tyto zvuky používají podle Zipfova a Menzerath-Altmannova zákona. Experti věří, že tyto zákony jsou projevem něčeho zcela zásadního pro jakoukoliv komunikaci: je totiž nejefektivnější, jak co se týká spotřebované energie, tak informační obsažnosti.