Druhý nejteplejší, ale srážkově normální, hodnotí meteorologové loňský rok v Česku

Loňský rok byl v Česku druhým nejteplejším od roku 1961. Průměrná teplota dosáhla 9,5 stupně Celsia a byla o 1,6 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. Vyplývá to z údajů, které na webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejteplejším zůstává rok 2018 s průměrnou teplotou 9,6 stupně, na třetí pozici jsou roky 2014 a 2015 s průměrem 9,4 stupně Celsia.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Luboš Pavlíček

Většina měsíců loňského roku byla nadprůměrně teplá, konstatovali meteorologové. Normální teplotu měly jen leden a září, pod normálem byl pouze jediný měsíc – květen. Pražské Klementinum, které měří teplotu 245 let, začátkem ledna uvedlo, že loňský rok byl druhý nejteplejší od roku 1775.

Loňský rok byl zároveň suchý, i když hydrologické sucho nebylo tak výrazné jako v roce 2018. Sucho ale na našem území trvá nepřetržitě už minimálně od roku 2015, uvedl ČHMÚ. Největší sucho loni panovalo od července do září. „Největší podíl hydrologicky suchých profilů byl v roce 2019 zaznamenán 27. července,“ poznamenali meteorologové.

Roční úhrn srážek řadí rok 2019 mezi normální

Většina řek v Česku vykazovala v dubnu, červenci a srpnu nejmenší průtoky, zejména v červenci nedosahovaly ani polovičních hodnot pro tento měsíc. Co se však týče srážek, roční úhrn 637 milimetrů zařazuje rok mezi normální. Nejvíce pršelo v květnu a nejméně v dubnu.

Ústav zhodnotil i kvalitu ovzduší za loňský rok. Hlavní problémy představuje polétavý prach, benzopyren vznikající nedokonalým spalováním a přízemní ozon. Denní imisní limit pro polétavý prach byl loni překročen jen v dopravních a průmyslových ostravských lokalitách a na Karvinsku na stanicích, které se nacházejí v blízkosti česko-polské hranice.

Podle meteorologů ale úroveň znečištění závisí nejen na množství emisí, ale i na převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách v daném roce.