Ohňostroje na přelomu roku opět naplnily vzduch zplodinami. Rekord má tentokrát Kladno

Krátkodobé koncentrace prachových částic na mnoha místech České republiky v době silvestrovských a novoročních oslav opět překonaly všechny rekordy. Hlavní příčinou byly ohňostroje.

Oslavy Nového roku 1. ledna 2020 v Liberci.
Zdroj: ČTK Autor: Radek Petrášek

Ve vzduchu by podle limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) mělo být nanejvýš 50 mikrogramů prachových částic menších než 10 mikrometrů (tj. PM10) na metr krychlový. Jde o dvanáctihodinové koncentrace.

Na Silvestra však dosáhly okamžité koncentrace těchto částic v Česku mnohem vyšších hodnot. Rekordní situace byla podle meteorologů hodinu po půlnoci v Kladně – v centru města naměřila stanice koncentraci částic polétavého prachu 510 mikrogramů na metr krychlový.

Před rokem byl rekord o 60 mikrogramů na metr krychlový nižší; naměřila ho stanice v Třinci. Tyto koncentrace jsou naštěstí jen krátkodobé, po zklidnění střelby rychle klesají na normální hodnoty běžné pro tuto dobu a čas. Na celkových denních průměrech se tedy nijak zásadně neprojeví.

Podobně vysoké byly i koncentrace částic o rozměrech menších než 2,5 mikrometrů (tedy PM 2,5). Ty dosáhly v Kladně hodnoty téměř 380 mikrogramů na metr krychlový, přitom těch by podle doporučení WHO nemělo být v ovzduší více než 10 mikrogramů na metr krychlový.

Příliš mnoho ohňostrojů

Ohňostroje patří k oslavám konce roku a začátku nového roku už po staletí, vůbec první se začaly odpalovat v Číně ve třináctém století. Jejich množství je ale v současné době tak velké, že už to na mnoha místech planety způsobuje problémy. Problém se sice týká také České republiky, ale v mnohem větší míře se projevuje v některých metropolích.

Jedna z nejhorších situací nastala na konci října 2016, když indickou metropoli Dillí pokryla hustá vrstva smogu. Z velké části za něj mohlo enormní množství ohňostrojů odpálených u příležitosti svátku světel díválí. Koncentrace miniaturních škodlivých prachových částic, které snadno pronikají do plic, tehdy na některých místech v Dillí přesáhla 1000 mikrogramů na metr krychlový. To je desetkrát víc než bezpečná hodnota stanovená Světovou zdravotnickou organizací.

Za bezpečnou považuje hustotu PM 2,5 (prachové částice menší než 2,5 mikrometru) 100 mikrogramů na metr krychlový – to se však týká pouze rozmezí několika hodin. Bezpečná průměrná roční hustota PM 2,5 je deset mikrogramů na metr krychlový.

O rok později se dokonce indický nejvyšší soud rozhodl zakázat prodej zábavní pyrotechniky v metropoli Dillí i okolních městech – právě proto, že to byla jediná cesta, jak omezit znečištění vzduchu během svátku.

Jak škodí ohňostroje

Při kontrolách se ukázalo, že asi každá pátá raketa obsahuje látku hexachlorbenzen, a to až do čtyř procent výbušné směsi. Tato chemikálie, kterou lidé mohou vdechnout nebo také vstřebat pokožkou, má rakovinotvorné účinky a její používání je v Evropě zakázáno. Podle úřadů je 90 procent zábavní pyrotechniky do Evropy dováženo z Číny.

Vlivem zábavní pyrotechniky na venkovní prostředí a především na ovzduší se zabývalo značné množství studií. Jejich škodlivost však doposud nebyla jednoznačně prokázána.
Na rozdíl od klasického smogu totiž ve vzduchu škodliviny z nich vydrží jen krátkou dobu. Hůře se tedy jejich vliv měří, ale také reálně méně ovlivňují lidské zdraví. Navíc přispívají ke tvorbě dalších znečišťujících látek, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí.