U řeckých břehů našli dva tisíce let starý vrak římské lodě se zachovalými amforami

U řeckého ostrova Kefalonia v Jónském moři badatelé objevili zhruba dva tisíce let starý vrak římské lodě s nákladem asi šesti tisíc velmi zachovalých amfor. Přibližně 30 metrů dlouhý vrak řečtí vědci našli s pomocí sonaru u přístavu Fiskardo. Objev, který podle archeologů pochází z období mezi 1. stoletím před naším letopočtem a 1. stoletím našeho letopočtu, by mohl přinést nové informace o římských obchodních trasách ve Středozemním moři.

Polovina vraku s nákladem je podle vedoucího výzkumu George Ferentinose zakrytá sedimentem, a existuje tak šance, že při další misi bude odhalen celý dřevěný trup lodi.

Ukázka výzkumu vraku
Zdroj: Science Direct

V přístavu Fiskardo byly nalezeny antické domy, lázně, amfiteátr a hrobky z let 143 před naším letopočtem až 300 našeho letopočtu. Archeologové ve studii publikované v časopisu Journal of Archaeological Science napsali, že šlo o přístav hojně využívaný Římany k přepravě zboží ve Středozemí. Hlavními komoditami, se kterými se tehdy v oblasti obchodovalo, byly olivy, olej, víno a obilí. Náklad většinou mířil do Říma.

Sonar místo potápěčů

Zda bude vrak vyzdvižen z mořského dna, zatím není jasné. Pokud by se tak stalo, mohlo by to odhalit více o jeho původu.

Další informace o lodi, jako například důvod ztroskotání, by mohlo přinést detailnější zkoumání s pomocí podvodního sonaru. Dříve po archeologických nálezech na mořském dně pátrali hlavně potápěči. Moderní technologie ale představují cennou metodu, jelikož umožňují rychleji oddělit možné vraky od přírodních objektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 10 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...