Jak přivést život zpět k umírajícím korálovým útesům? Úspěch mělo pouštění zvuků z reproduktorů

Umírání korálů vede k tomu, že po dříve životem bujících oblastech zůstávají jen tiché hřbitovy. Nyní ale vědci zjistili, že pokud ke korálům spustí pod hladinu reproduktory vydávající specifické zvuky, může to do těchto míst život vrátit.

Biologové zkoumali dopad přehrávání zvuků mrtvým nebo umírajícím korálům. Výsledky popsali v odborném žurnálu Nature Communications – byly příjemným překvapením pro ty, kdo se pokoušejí korály zachovat i v podmínkách oteplující se planety.

Vědci korálům nepouštěli žádnou hudbu ani mluvené slovo, ale zvuky zdravých a živých korálových ekosystémů. Výzkumníci doufali, když experiment spouštěli, že tímto způsobem budou moci oživit poškozené útesy. Výsledky tuto hypotézu potvrdily: koráli, jimž biologové pouštěli zvuky, dokázali přilákat dvojnásobnou populaci ryb než koráli, s nimiž nic nedělali.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Aby se výzkumníci vyhnuli nevypovídajícím výsledkům, čtyřicet dní trvající výzkum probíhal na podobných lokalitách s mrtvými korály. Někde vědci pouštěli hudbu, jinde jen pasivně sledovali, co se tam děje, anebo spustili do vody reproduktory, z nichž ale nevycházel žádný zvuk. Výsledky byly jednoznačné: zvuky korálů dokázaly do těchto míst nalákat vždy větší množství ryb. Jejich skladba byla velmi pestrá – nacházeli se mezi nimi zástupci všech možných druhů.

Co to změní?

Normálně ryby umírající nebo mrtvé korálové útesy opouštějí. Zvuky živých korálů je ale dokážou přimět, aby to na místě přece jen zkusily. Pro útes to není automatická výhra, ale ryby sem přinášejí více života, čistí útes a výrazně zlepšují podmínky, aby na útesu mohli začíst růst noví koráli.

„Pokud to zkombinujeme se záchranou území a dalšími přístupy k ochraně přírody, znovuvytvoření rybích komunit může nápravu výrazně urychlit,“ komentoval výsledky profesor Andy Radford, který se na studii podílel. Důležité podle něj je zejména to, jak různorodé druhy ryb se do oblasti dostaly.

Co zabíjí korálové útesy

Koráli, drobní bezobratlí živočichové, kteří tvoří korálové útesy, nejčastěji v oblasti Florida Keys, kde výzkum probíhal, umírají kvůli znečištění. Trpí zejména dusíkem, který se do oceánu dostává z hnojiv a stok.

Škodí jim ale také oteplování oceánů, dokážou totiž přežít jen ve vodě, která není příliš teplá.  Koráli kvůli němu blednou a umírají. Právě tento proces je hlavní příčinou vymírání korálových útesů u Austrálie. Některé studie z poslední doby ukazují, že koráli se tomuto faktoru přizpůsobují.

Naopak se ale nedokážou tak dobře adaptovat na kyselejší oceány – což je přímý důsledek více oxidu uhličitého v atmosféře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...