Jak přivést život zpět k umírajícím korálovým útesům? Úspěch mělo pouštění zvuků z reproduktorů

Umírání korálů vede k tomu, že po dříve životem bujících oblastech zůstávají jen tiché hřbitovy. Nyní ale vědci zjistili, že pokud ke korálům spustí pod hladinu reproduktory vydávající specifické zvuky, může to do těchto míst život vrátit.

Biologové zkoumali dopad přehrávání zvuků mrtvým nebo umírajícím korálům. Výsledky popsali v odborném žurnálu Nature Communications – byly příjemným překvapením pro ty, kdo se pokoušejí korály zachovat i v podmínkách oteplující se planety.

Vědci korálům nepouštěli žádnou hudbu ani mluvené slovo, ale zvuky zdravých a živých korálových ekosystémů. Výzkumníci doufali, když experiment spouštěli, že tímto způsobem budou moci oživit poškozené útesy. Výsledky tuto hypotézu potvrdily: koráli, jimž biologové pouštěli zvuky, dokázali přilákat dvojnásobnou populaci ryb než koráli, s nimiž nic nedělali.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Aby se výzkumníci vyhnuli nevypovídajícím výsledkům, čtyřicet dní trvající výzkum probíhal na podobných lokalitách s mrtvými korály. Někde vědci pouštěli hudbu, jinde jen pasivně sledovali, co se tam děje, anebo spustili do vody reproduktory, z nichž ale nevycházel žádný zvuk. Výsledky byly jednoznačné: zvuky korálů dokázaly do těchto míst nalákat vždy větší množství ryb. Jejich skladba byla velmi pestrá – nacházeli se mezi nimi zástupci všech možných druhů.

Co to změní?

Normálně ryby umírající nebo mrtvé korálové útesy opouštějí. Zvuky živých korálů je ale dokážou přimět, aby to na místě přece jen zkusily. Pro útes to není automatická výhra, ale ryby sem přinášejí více života, čistí útes a výrazně zlepšují podmínky, aby na útesu mohli začíst růst noví koráli.

„Pokud to zkombinujeme se záchranou území a dalšími přístupy k ochraně přírody, znovuvytvoření rybích komunit může nápravu výrazně urychlit,“ komentoval výsledky profesor Andy Radford, který se na studii podílel. Důležité podle něj je zejména to, jak různorodé druhy ryb se do oblasti dostaly.

Co zabíjí korálové útesy

Koráli, drobní bezobratlí živočichové, kteří tvoří korálové útesy, nejčastěji v oblasti Florida Keys, kde výzkum probíhal, umírají kvůli znečištění. Trpí zejména dusíkem, který se do oceánu dostává z hnojiv a stok.

Škodí jim ale také oteplování oceánů, dokážou totiž přežít jen ve vodě, která není příliš teplá.  Koráli kvůli němu blednou a umírají. Právě tento proces je hlavní příčinou vymírání korálových útesů u Austrálie. Některé studie z poslední doby ukazují, že koráli se tomuto faktoru přizpůsobují.

Naopak se ale nedokážou tak dobře adaptovat na kyselejší oceány – což je přímý důsledek více oxidu uhličitého v atmosféře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 6 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...