Jak přivést život zpět k umírajícím korálovým útesům? Úspěch mělo pouštění zvuků z reproduktorů

Umírání korálů vede k tomu, že po dříve životem bujících oblastech zůstávají jen tiché hřbitovy. Nyní ale vědci zjistili, že pokud ke korálům spustí pod hladinu reproduktory vydávající specifické zvuky, může to do těchto míst život vrátit.

Biologové zkoumali dopad přehrávání zvuků mrtvým nebo umírajícím korálům. Výsledky popsali v odborném žurnálu Nature Communications – byly příjemným překvapením pro ty, kdo se pokoušejí korály zachovat i v podmínkách oteplující se planety.

Vědci korálům nepouštěli žádnou hudbu ani mluvené slovo, ale zvuky zdravých a živých korálových ekosystémů. Výzkumníci doufali, když experiment spouštěli, že tímto způsobem budou moci oživit poškozené útesy. Výsledky tuto hypotézu potvrdily: koráli, jimž biologové pouštěli zvuky, dokázali přilákat dvojnásobnou populaci ryb než koráli, s nimiž nic nedělali.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Aby se výzkumníci vyhnuli nevypovídajícím výsledkům, čtyřicet dní trvající výzkum probíhal na podobných lokalitách s mrtvými korály. Někde vědci pouštěli hudbu, jinde jen pasivně sledovali, co se tam děje, anebo spustili do vody reproduktory, z nichž ale nevycházel žádný zvuk. Výsledky byly jednoznačné: zvuky korálů dokázaly do těchto míst nalákat vždy větší množství ryb. Jejich skladba byla velmi pestrá – nacházeli se mezi nimi zástupci všech možných druhů.

Co to změní?

Normálně ryby umírající nebo mrtvé korálové útesy opouštějí. Zvuky živých korálů je ale dokážou přimět, aby to na místě přece jen zkusily. Pro útes to není automatická výhra, ale ryby sem přinášejí více života, čistí útes a výrazně zlepšují podmínky, aby na útesu mohli začíst růst noví koráli.

„Pokud to zkombinujeme se záchranou území a dalšími přístupy k ochraně přírody, znovuvytvoření rybích komunit může nápravu výrazně urychlit,“ komentoval výsledky profesor Andy Radford, který se na studii podílel. Důležité podle něj je zejména to, jak různorodé druhy ryb se do oblasti dostaly.

Co zabíjí korálové útesy

Koráli, drobní bezobratlí živočichové, kteří tvoří korálové útesy, nejčastěji v oblasti Florida Keys, kde výzkum probíhal, umírají kvůli znečištění. Trpí zejména dusíkem, který se do oceánu dostává z hnojiv a stok.

Škodí jim ale také oteplování oceánů, dokážou totiž přežít jen ve vodě, která není příliš teplá.  Koráli kvůli němu blednou a umírají. Právě tento proces je hlavní příčinou vymírání korálových útesů u Austrálie. Některé studie z poslední doby ukazují, že koráli se tomuto faktoru přizpůsobují.

Naopak se ale nedokážou tak dobře adaptovat na kyselejší oceány – což je přímý důsledek více oxidu uhličitého v atmosféře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 1 hhodinou

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 3 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 6 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026
Načítání...