V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. Zemřela kvůli tomu řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.
Příliš sněhu v Arktidě ohrožuje ekosystém, varují vědci
Bylo to prostě příliš mnoho sněhu, i když mluvíme o Arktidě, jedné z nejchladnějších oblastí světa. Na vině jsou klimatické změny, které vyvolávají nárůst četnosti extrémních jevů. A to nejen zvyšování teploty, ale také ničivých uragánů, vydatných srážek, delších období sucha a samozřejmě i výraznějšího sněžení.
Svědčí o tom rovněž dění kolem severního pólu. Tým vědců z Aarhuské univerzity v Dánsku uvedl, že loňský rok byl v Arktidě obdobím výjimečného sněžení a že důsledky tohoto jevu tamní ekosystém výrazně postihly.
Život v extrémních podmínkách
Ekosystém v Arktidě je bez ohledu na nízké teploty velmi bohatý: vyskytují se zde četné živočišné a rostlinné druhy, které se v průběhu doby dokonale přizpůsobily životu v extrémních podmínkách.
Situace se však nyní velmi rychle mění. Teploty v regionu stejně jako v ostatním světě vzrostly a ledu ubývá. Zároveň se prohloubily proměny klimatu a zvýšilo nebezpečí extrémních jevů. A přestože se lidé naučili víceméně předvídat dlouhodobé změny, experti mají jen velmi málo poznatků o jejich skutečném dopadu na arktický ekosystém.
Propojené nádoby
„V roce 2018 jsme mohli pozorovat další extrémní léto. Ovšem v novém smyslu. Veřejnost se dlouho soustřeďovala na globální oteplování a zvláště na úbytek polárních ledovců, ale nyní jsme mohli sledovat jiný jev, totiž zvyšování hojnosti srážek v letních měsících a prohloubení proměnlivosti klimatu,“ uvádí La Repubblica. To mělo vliv například na ekosystém v severním Grónsku, kde drasticky klesla reprodukce živočišných a rostlinných druhů – nejvíce za posledních 20 let. Jen málo zvířat a rostlin se dokázalo množit, a to právě kvůli hojnému a vytrvalému sněžení.
Klimatické změny se tedy neomezují na globální oteplování, ale jsou mnohem složitější záležitostí. Celosvětově sice teploty rostou, ale lokálně se více projevují extrémní jevy, které jsou někdy v rozporu s obecným trendem. „Vzpomeňme si, jak si americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 stěžoval na tuhou zimu předpovídanou na Nový rok a vyjádřil přání, aby se víc projevilo staré dobré globální oteplování a byly tak nižší účty za topení,“ dodává La Repubblica.
Jeden rok, kdy se snížila reprodukce živočišných a rostlinných druhů, není sám o sobě tak dramatickým jevem, ani pokud jde o druhy, jimž hrozí vyhynutí. Znepokojivé však je, že dění z roku 2018 se může v budoucnu opakovat. Větší výkyvy klimatu mohou vést k tomu, že se četná arktidská fauna a flóra dostanou na hranice schopnosti přežít. Studie dánských vědců ukazuje, že klimatické změny přesahují „pouhé“ oteplování a že ekosystémy mohou být zatím vzácnými, avšak extrémními jevy tvrdě postiženy.