Holubům ve městech škodí lidské vlasy, ukázal francouzský výzkum

Ornitologové si už delší dobu všímali, že holubi ve městech ztrácejí velmi často drápy na spárech. Až doposud se domnívali, že jde o nějakou neznámou formu infekce nebo reakci na chemikálie přítomné ve městech. Jako příčinu nyní vědci označili lidské vlasy. Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Biological Conservation.

Tým francouzských přírodovědců pod vedením expertů z univerzity v Lyonu studoval poškození spárů u holubů ze 46 míst po celé Paříži a v jejím okolí. Zjistili, že lidská činnost a znečištění životního prostředí mají na poškození holubích nohou značný vliv.

Ukázalo se, že v místech, kde je vysoké znečištění vzduchu a také nadměrný hluk, mívají holubi na nohou méně prstů než ptáci, kteří žijí v čistějším a méně narušeném prostředí. Zdaleka nejzajímavější korelaci ale výzkumníci našli mezi množstvím poškozených nohou u holubů a hustotou kadeřnictví.

Tato vazba byla velmi silná, takže se vědci pokoušeli najít vysvětlení. Jediné, které fungovalo, je, že se ptáci ve městech častěji zamotávají do zbytků lidských vlasů, což vede k tomu, že potom přicházejí o části končetin.

K čemu potřebuje věda holuby

Podle autorů výzkumu by ptákům prospělo ve městech větší množství zelených ploch, kde by se mohli jednak zbavit vlasů zamotaných do pařátů, ale také by mohli tato místa více využívat pro svůj běžný život.

Vědci podle deníku Guardian chápou, že drtivá většina obyvatelů měst pokládá holuby za škůdce a létající obdobu potkanů. Ale pro vědce představují tito ptáci důležitý zdroj poznání: jsou vynikajícím biologickým indikátorem znečištění ve městech.

Poznatky získané na těchto ptácích mohou vědcům pomáhat pochopit, jak znečištění ovlivňuje jiné druhy ptactva, které nebyly zdaleka tak dobře schopné přizpůsobit se městům a lidem jako holubi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 13 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 15 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 18 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...