Nález stovek mamutích kostí v Mexiku prokázal, že pravěcí lidé lovili obří zvířata do pastí

Paleontologové v Mexiku objevili přes osm set kostí nejméně čtrnácti mamutů, kteří v oblasti žili před více než 14 tisíci lety. Vědci je nalezli ve velkých jámách, které k lovení těchto mohutných býložravců vykopali pravěcí lidé. O nevídaném objevu u města Tultepec na okraji hlavního města informoval mexický Národní ústav pro antropologii a historii (INAH).

Mamutí lebka nalezená v Mexiku
Zdroj: Edith Camacho, INAH, Gob.mx

Jámy byly hluboké 1,7 metru, široké 22 metrů a vědci v nich objevili 824 mamutích kostí, včetně osmi lebek či 11 lopatek. Našli také pozůstatky dalších dvou druhů, které od té doby v Americe vymřely – velbloudů a koní. Divocí koně v Americe vyhynuli před 13 až 11 tisíci lety a jako domestikovaná zvířata se do Nového světa dostali až s kolonizátory z Evropy.

Stáří kostí se vědcům podařilo určit pomocí jemné vrstvy usazenin ze sopečného popela, který vyvrhla sopka Popocatépetl při erupci před 14 700 lety.

Mamuti v pasti

Objev podle národního koordinátora INAH pro archeologii Pedra Sáncheze dokazuje, že lidé na území dnešního Mexika lovili mamuty cíleně pomocí pastí. Skupina dvaceti až třiceti lovců vyděsila stádo pochodněmi a větvemi a oddělila od něj jedince, které pak hnala do připravených jam, popisuje loveckou techniku archeolog Luis Córdoba Barradas.

Nález podle odborníků boří dosavadní představu o zvycích středoamerických lovců, u kterých se předpokládalo, že v uvedeném období velké savce zabíjeli, jen když uvázli v bažině.