Kočky jsou schopné vytvořit si k lidem podobně silný vztah jako psi nebo děti, tvrdí výzkum

Nová studie biologů z Oregonské státní univerzity prozkoumala, jaký vztah si jsou kočky schopné vytvořit se svými lidskými majiteli. Vědci tvrdí, že je podobně silný, jako mají k lidem psi, nebo dokonce děti ke svým pěstounům.

Zatímco výzkumu psů se věnuje celá řada vědců, kočky byly doposud výrazně opomíjenější. Oregonská studie je vůbec první, která sílu kočko-lidských vztahů prozkoumala. Vedla ji Kristyn Vitaleová a výsledky vyšly v odborném časopise Current Biology.

„Jak u psů, tak i u koček může vztah k lidem reprezentovat adaptaci vztahu mezi mládětem a pečovatelem,“ uvádí Vitaleová a dodává, že oddanost představuje biologicky smysluplné chování. „U většiny koček působí člověk jako zdroj bezpečí.“

Odevzdanost „němé tváře“

Biologové v rámci výzkumu testovali, jak jsou kočky odevzdané svým lidským majitelům. Podobné testy se používají také u psů a malých dětí a spočívají v tom, že kočka stráví dvě minuty v neznámé místnosti se svým majitelem, pak na stejném místě stráví dvě minuty sama a nakonec další dvě minuty znovu se svým majitelem.

Pokud jsou kočky svému majiteli odevzdané, chovají se po znovusetkání klidně; například pokračují v průzkumu místnosti a současně se věnují i svému pánovi. Naopak kočky, které mají ke svému vlastníkovi nevyrovnaný vztah, projevují stres – mávají ocasem, olizují se a drží se od člověka dál. Anebo se na člověka vrhnou, sednou si mu na klín a odmítají ho opustit. 

Přírodovědci test provedli jak u koťat, tak i u dospělých koček. Jejich chování sledovali experti na chování zvířat a řadili je podle něj do různých kategorií. Ze sedmdesáti koťat, která test absolvovala, jich 64,3 procenta prošlo s tím, že mají vůči majitelům bezpečný vztah, 35,7 procenta bylo s lidmi propojeno nejistě.

Vědci se pak pokoušeli kočky na lidi více navázat pomocí speciálního tréninkového programu. Ani po šesti týdnech ale neviděli žádné zásadnější rozdíly. „Jakmile se mezi kočkou a člověkem pouto objeví, vypadá to, že už je v průběhu času víceméně stabilní a nedá se příliš ovlivnit tréninkem,“ popsala Vitaleová.

Kočka, která je kotětem

Kočičí vztah k lidem podle vědců ovlivňují stejné faktory jako u jiných domestikovaných zvířat, až do dospělosti si navíc kočky svedou uchovat řadu povahových rysů mláděte. Vědci totiž u 38 pozorovaných kočičích jedinců našli velmi podobný poměr jako u koťat: 65,8 a 34,2 procenta mezi bezpečným a nejistým vztahem.

Tento poměr výzkumníky překvapil, byl totiž velmi podobný tomu u lidí; v testech se ukázalo, že bezpečný vztah má k rodičům nebo pěstounům 65 procent dětí.

„Kočky, které jsou si nejisté, se ukrývají a utíkají,“ vysvětluje Vitaleová. „Dlouhou dobu se věřilo, že se takhle chovají všechny kočky. Ale většina z nich považuje svého lidského majitele za zdroj svého bezpečí. Vaše kočka je v pocitu bezpečí závislá na vás.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 17 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.