Dveře k pochopení vývoje embryí otevřely nevzhledné mouchy

Eric Wieschaus v HPC (zdroj: ČT24)

Embryo octomilky potřebuje zhruba den na to, aby se z vajíčka změnilo v larvu. A právě to jsou momenty, kdy naplno pracují nejdůležitější geny ovlivňující budoucí podobu této mušky. Ve svém výzkumu je studoval nobelista Eric Wieschaus, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Jeho výzkum byl zaměřen na nalezení všech genů, které jsou rozhodující nebo nezbytné pro embryonální vývoj. Ať už jde o hmyz, nebo savce, je třeba celá řada genů. A právě Eric Wieschaus odhalil ty klíčové: octomilkám geny cíleně narušoval a pak zkoumal důsledky, které daná porucha v jejich vývoji způsobí.

Octomilka japonská
Zdroj: Martin Hauser Phycus/Wikimedia Commons

Vytvořil tak obří databázi octomilek s vývojovými poruchami. A když jejich studiem identifikoval geny, které jsou pro embryonální vývoj nejdůležitější, uvědomil si, že jejich role je univerzální. Ukázalo, že tytéž geny mají zásadní rozhodující úlohu také u člověka a u dalších organismů.

Co víme o vývoji embrya, víme díky octomilkám

Nic z toho by ale Wieschaus nejspíš nedokázal bez octomilek a jejich rychlého životního cyklu. Samička může naklást až 400 vajíček, ze kterých je za 10 dnů nový dospělý jedinec. Rychlost, s jakou se vyvíjí nové a nové generace, dělají z octomilek ideální modelový organismus pro vědce.

Přitom když byl Wieschaus ještě mladý student, octomilky nesnášel. „Věděl jsem, že i když genetika je krásná, už nikdy nechci vidět jedinou octomilku,“ uvedl v pořadu Hyde Park Civilizace. Během studií si totiž po čtyři roky přivydělával v laboratořích právě péčí o tyto nevzhledné mouchy – „vyráběl jsem potravu pro octomilky, myl jim sklo.“

Tímto způsobem si sice zaplatil za vzdělání, ale k octomilkám získal odpor. „Dnes k nim cítím vděk,“ uvedl profesor Wieschaus.

„Postupně jsme si totiž začali uvědomovat, že octomilky mohou být jedinečnou příležitostí, jak pochopit, jak se vyvíjí embrya,“ vysvětluje vědec.

Jeho práce otevřela dveře pro mnohem přesnější a dokonalejší výzkum genetiky všech organismů – roku 1995 za to dostal Nobelovu cenu za lékařství.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete nyní poslouchat ve formě podcastů: