Ve vesmíru mohou existovat planety bohatší na život než Země

Lidstvo zatím ve vesmíru nenarazilo na jinou planetu, která by nesla život. Podle nové analýzy ale v kosmu mohou existovat místa, kde je ještě větší biodiverzita než na Zemi – měla by se nacházet na planetách s oceány.

Astronomové představili nový model, který zjišťuje vlastnosti exoplanet s ohledem na to, jak by měly být obyvatelné. Hlavní autorkou je Stephanie Olsonová z Univerzity v Chicagu. „Snaha NASA hledat ve vesmíru život je zaměřená na obyvatelné zóny, tedy planety, které mohou mít tekutý oceán. Ale ne všechny oceány jsou stejně obyvatelné. Některé mohou být mnohem přívětivější než jiné, a to díky cirkulaci vody v nich,“ uvedla vědkyně.

Její tým modeloval pravděpodobné podmínky na různých typech exoplanet pomocí softwaru ROCKE-3-D, který vyvinul Goddardův institut NASA. Tento program je schopný provádět simulace klimatu oceánů v nejrůznějších podmínkách.

Stále nové objevy exoplanet, tedy planet, které neleží u Slunce, zrychlují pátrání po mimozemském životě. Jejich zkoumání je ale stále problematické: i ty nejbližší leží tak daleko od Země, že nejsou dosažitelné pomocí sond. A dalekohledy ani další přístroje zase neumí ani zdaleka rozeznat takové detaily, jako jsou stopy po životě. Vědci proto musejí vyvíjet stále lepší a chytřejší metody.

„Naše práce se zaměřila na identifikaci exoplanet s oceány, jež mají největší kapacitu hostit globálně bohatý a aktivní život,“ vysvětluje Olsonová. „Život v pozemských oceánech závisí na vzestupných proudech, které vrací živiny klesající do hlubin zpět na mělčiny, kde se daří životu. Čím více těchto proudů, tím více živin a to znamená více biologické aktivity. A to jsou přesně podmínky, po kterých na exoplanetách pátráme,“ dodává astronomka.

Její tým vytvořil modely množství možných exoplanet s různými podobami oceánských proudů. Ukázalo se, že některé faktory přispívají ke vzniku stoupavých oceánských proudů více – jsou to například hustá atmosféra, pomalejší rotace planety a také existence kontinentů. Ale vůbec nejzajímavější byl poznatek, že Země zřejmě není podle těchto modelů a simulací optimálně obyvatelná. „Jinde v kosmu může život najít ještě příhodnější podmínky,“ zní závěry výzkumu.

„Je to překvapivý výsledek,“ zhodnotila Olsonová. Znamená, že by se na vesmírných tělesech u jiných hvězd mohlo nacházet ještě více života než na naší planetě a také že by mohl být rozmanitější.

První exoplaneta byla objevena až roku 1992, v současné době jich známe přes čtyři tisíce. Tou nejbližší je Proxima Centauri b, která leží „jen“ 4,25 světelných let od Země.