Svět slaví. Trump přijal astronauty, New York žije Moon festem, Praha zve do lunárního modulu

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.

„V sobotu je velký den. Bude to 50 let poté, co jsme umístili krásnou americkou vlajku na Měsíci,“ řekl Trump na setkání v Oválné pracovně Bílého domu.

O setkání s prezidentem informoval na Twitteru také Aldrin. „Mluvili jsme o americké budoucnosti ve vesmíru, o možnostech, jak naplňovat vesmírné výzvy a o nutnosti pokračovat v průzkumech i za horizontem,“ napsal Aldrin. Dodal, že si přeje, aby Amerika zůstala ve vesmíru vůdčí mocností.

Oslavy v Americe začaly už v úterý, kdy to bylo 50 let od startu rakety Saturn V s lodí Apollo 11, a skončí příští týden ve středu, kdy Armstrong, Aldrin a Collins v návratovém modulu přistáli v Tichém oceánu. V sobotu, na kterou připadá výročí přistání na Měsíci, však vzpomínkové akce vyvrcholí.

Oslavy se budou konat po celých USA. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu pořádá koncert, na kterém vystoupí Pharrell Williams, Natasha Bedingfieldová či Michael Giacchino, pozván byl i Mark Armstrong, syn Neila Armstronga. Muzeum letectví v New Yorku k připomenutí lunární mise pořádá festival Moon fest!, očekávány jsou tisíce lidí.

Na Purduově univerzitě v Indianě bude premiérově promítán dokument o Neilu Armstrongovi. Knihovna v Norfolku ve Virginii oslaví výročí tancem moonwalk (měsíční chůze), který proslavil král popu Michael Jackson. Oslavy chystají například muzea v Seattlu, Washingtonu či Denveru.

Oslavy v Česku

Výročí si budou moci připomenout také lidé v České republice. V pražském planetáriu si lidé při této příležitosti mohou od soboty prohlédnout lunární model Apolla 11, který v červenci 1969 dopravil na Měsíc americkou posádku, a ve Štefánikově hvězdárně se mohou dotknout měsíčního kamene.

Přistávací model si návštěvníci se speciální vstupenkou mohou prohlédnout i zevnitř. „Takových modelů jsou ve světě k vidění desítky, ale pouze v pražském planetáriu si jej budou moci návštěvníci prohlédnout také zevnitř. Na vlastní kůži tak bude možné vyzkoušet si podmínky, v nichž lidé cestovali na Měsíc,“ sdělila Dominika Šimoňaková.

Model bude kvůli své výšce přes osm metrů a široké základně stát minimálně do konce roku před vstupem do planetária, a přístup zvenčí tak k němu budou mít i návštěvníci Stromovky. Před planetáriem bude zároveň volně přístupná venkovní výstava.

Ve hvězdárně na Petříně si lidé mohou prohlédnout a dotknout se měsíčního meteoritu. Podle Šimoňakové byl před 3,1 miliardy let vyvržen z povrchu Měsíce při dopadu jiného kosmického tělesa a šťastnou náhodou dopadl na povrch Země. Výstava ve hvězdárně bude otevřena do poloviny září, doplnila Šimoňaková.

Obří nafukovací Měsíc v Brně
Zdroj: ČTK

V sobotu a v neděli připomene výročí i Žižkovská věž v Praze. Nevšední zážitek ve formě videomappingu, který věž promění v raketu Saturn V, budou moci zájemci sledovat oba dva dny vždy ve 22:17.

V Brně zase až do neděle uvidí lidé nafukovací Měsíc, který má v průměru deset metrů – bude v parku na Kraví hoře v Brně. „Měsíc má detailní texturu, která je složena z několika milionů snímků ze sondy LRO, která snímkuje Měsíc od roku 2009,“ uvedl Michal Okleštěk z uskupení Visualove, které se zabývá audiovizuálními instalacemi. Podle ředitele hvězdárny Jiřího Duška lidé na nafukovacím Měsíci po detailním prozkoumání uvidí i stopy kosmonautů, které na něm zůstaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 2 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 16 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 16 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 20 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 22 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...