Zelená energie i pitná voda. Upravený solární panel by měl pomoci ve vyprahlých oblastech

Odsolit a vyčistit mořskou vodu a zároveň vyrábět energii. S novou technologií, která tyto úkoly kombinuje, přišli vědci ze Saúdské Arábie. Využití by měla najít především v suchých přímořských oblastech s nedostatkem pitné vody. Vedoucí výzkumu Pcheng Wang doufá, že zařízení by mělo být připravené pro komerční užití do pěti let.

Wangův tým upravil solární panel tak, aby kromě vyrábění energie pomocí slunečního záření zvládal zároveň využít část energie k odsolení a vyčištění mořské vody. Nové zařízení, které tímto způsobem vyrábí pitnou vodu, popsali autoři v časopise Nature Communications.

Standardní solární panely mají své limity. K výrobě elektřiny dokážou využít pouze desetinu až pětinu energie, kterou získávají ze slunce, zbytek přichází vniveč. Právě s tímto přebytkem energie výzkumníci pracují. V testovaném zařízení zkombinovali membránu, která čistí vodu, se zbytkovým teplem.

Teplo vytváří páru, která projde skrze membránu a zkondenzuje. Aby tento proces byl efektivní, je podle autorů potřeba sbírat sluneční světlo na velkých plochách.

Užitečné nejen v pouštích

Tým ze saúdskoarabské Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha věří, že inovované solární panely zásadně přispějí k zlepšení situace především ve vyprahlých klimatech, kde je nedostatek pitné vody. Nová technologie díky svému designu najde využití zejména při mořském pobřeží.

Získávání energie z obnovitelných zdrojů a dostupnost čisté vody jsou dva zásadní problémy, kterým lidská společnost v rámci udržitelného rozvoje čelí. V severní Africe a na Blízkém východě chybí pitná voda. Na odsolení mořské vody je potřeba až patnáct procent celkové vyprodukované elektřiny.

Užitečné ale upravené panely nemusejí být pouze v pouštních oblastech. Dostupnost čisté vody může být problém i v Evropě či Spojených státech. Značné množství vody totiž spotřebují jako zdroje energie fosilní paliva i jádro. V USA a Evropě jde až o polovinu odebírané vody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 20 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 22 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...