Vodík jako energetická alternativa. Britské ostrovní městečko nově zásobuje také nejlehčí plyn

5 minut
Horizont: Vodík jako energetická alternativa
Zdroj: ČT24

Na britských Orknejských ostrovech testují vodík jako alternativní zdroj energie. Nejjednodušší plynný prvek tak zásobuje teplem například místní školu nebo pohání několik aut. Cílem experimentu, který je součástí širšího evropského výzkumu, je v praxi ověřit a ideálně ukončit závislost na zdrojích fosilních paliv v logisticky hůře dostupných místech.

Shapinsay  je jedním z více než sedmdesáti Orknejských ostrovů a ostrůvků nad nejsevernějším výběžkem Skotska. Stejnojmennou obec se třemi sty stálými obyvateli, která se na ostrově nachází, nově energeticky zásobuje také elektrolytická stanice na výrobu vodíku. Zařízení  má dostatečnou kapacitu k produkci až 400 kilogramů vodíku každý den.

„Vodík nejprve v zásobnících stlačíme na 20 barů. Po další kompresi až na 200 barů je pak připraven k použití v dalších zařízeních napříč Orknejemi,“ vysvětlila použití nové stanice projektová manažerka Hydrogen Project Catherine Mcdougallová. 

Místem, kde se vodík využívá, je například tamní škola – potrubí zavede plyn až k hořákům kotelny v podzemí. Vysoce výhřevné plameny poté ohřejí bojlery a ústřední topení i užitková voda jsou zajištěny na celý školní rok pro všech pětadvacet žáků. 

  • Vodík (chemická značka H, latinsky Hydrogenium) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru. Má široké praktické využití jako zdroj energie, redukční činidlo v chemické syntéze nebo metalurgii a také jako náplň meteorologických a pouťových balonů a do 30. let 20. století i vzducholodí.
  • Zdroj: Wikipedie

Shapinsay si ale vzácnou energii nešetří jen pro sebe – část produkce putuje na Mainland, největší ostrov Orknejí. Místní samospráva tak může pohodlně provozovat pět vozů na vodík bez obav z dostatku paliva. Výhodou je mimo jiné rychlost tankování – nádrž se naplní za pouhé tři minuty. 

Při využívání vodíku jsou ale nutná některá omezení. Těkavý a výbušný plyn totiž vyžaduje zvláštní zacházení. Beton, na kterém se mainlandská tankovací stanice nachází, má proto antistatickou úpravu a kolem nádrží s vodíkem jsou explozi a ohni vzdorné bariéry. Podle vedoucí projektu Hydrogen Project Adele Lidderdalové je navíc při manipulaci s vodíkem potřeba dostatek otevřeného prostoru.   

Budoucnost trajektové dopravy

Vodík by měl kromě aut na Orknejích brzy pohánět i některé trajekty, které souostroví hojně brázdí. V tomto případě se počítá s elektrolýzou naruby – podle známého principu se vodík z nádrží a kyslík ze vzduchu sloučí v palivových článcích, vznikne voda, teplo a především elektrická energie. Té by měl být dokonce dostatek i k pohonu lodního agregátu.

„Máme k dispozici celkem čtyřicet baterií, které zásobujeme elektřinou, a tak jsme s to dodávat energii trajektům,“ uvedla chemická inženýrka z Community Energy Scotland Megan McNeillová.

Ekologický ostrovní projekt je živým experimentem s alternativními zdroji energie v rámci širšího evropského výzkumu. Jeho cílem je v praxi ověřit a ideálně ukončit závislost na zdrojích fosilních paliv právě tam, kam je složité a drahé je dopravit a skladovat. Orkneje se svými dvaadvaceti tisíci obyvateli mají reálnou šanci, že se stanou jedním z prvních míst na světě využívajícím výhradně ekologické zdroje energie, včetně vodíku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...