Hradečtí archeologové objevili unikátní sekeru. Je zdobená stříbrem

Královéhradečtí archeologové oznámili nález, který podle jejich vyjádření nemá v České republice obdoby. Letos v květnu jim spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové předal železnou sekeru zdobenou stříbrem z raného středověku.

Sekera byla nalezena na pomezí Královéhradecka a Jičínska. Archeologové přesné místo nezveřejnili z obav před vydrancováním naleziště. Předpokládají, že tam mohou být i další nálezy.

„Zajímavé je na ní především to, že je tauzovaná (zdobení kovu kovem) stříbrem. Předběžně nález datujeme do 9. století našeho letopočtu, tedy do období Velké Moravy. Podobný nález z území naší republiky zatím neznáme. Dosud se nepodařilo nalézt analogie ani z území střední Evropy,“ řekl hradecký archeolog Ondřej Herčík.

Samotný typ sekerky je sice pro období a oblast Velké Moravy typický, ale žádná nebyla takto zdobená. „Právě ta výzdoba je neobvyklá,“ podotkl Herčík.

Artefakt z minulosti

Sekera je široká okolo tří centimetrů a dlouhá 12 centimetrů. Nejvýraznějším výzdobným motivem jsou ptáci na těle sekery, další výzdoba je po obvodu nástroje. „Pomocí rentgenových snímků jsme zjistili také zdobení v oblasti takzvané tuleje, která je zatím skryta pod vrstvou koroze. Sekera je nyní u našich konzervátorek, kde ji odborně ošetří a uvedou do stavu, kdy bude možné s ní dále odborně pracovat,“ popsal hradecký archeolog.

Nálezce sekeru objevil na poli bez pomoci detektoru kovu. Šlo o izolovaný nález. Vědci se domnívají, že mohla pocházet z nedalekého orbou narušeného raně středověkého pohřebiště. „Typově jde o zbraň, ale díky výzdobě to lze považovat i za jakýsi sociální odznak. Ten, komu sekera patřila, mohl mít ve společnosti speciální postavení,“ dodal Herčík.

Sekera sloužila jako všestranný pomocník

„V průběhu vývoje hmotné kultury byla sekera nepostradatelným a prakticky univerzálním nástrojem lidstva. Tak musejí být posuzovány také slovanské sekery z území dnešního Československa. Sekeru potřeboval zemědělec stejně jako řemeslník, vesničan stejně jako obyvatel hradiště nebo města. Sekera sloužila jako všestranný pomocník v každodenním životě a také jako zbraň,“ napsal o roli seker v raném středověku český archeolog Radomír Pleiner.

Sekery byly na Velké Moravě velmi rozšířené, patří k častým nálezům. Ale zdobených seker se podařilo na našem území nalézt jen velmi omezené množství. Proč? „Jako  nejpravděpodobnější se nabízí možnost, že sekera přes svou účinnost, oblibu a v některých případech i značnou kovářskou náročnost byla vždy vnímána jako prostá zbraň, primárně používaná chudšími bojovníky, na níž bylo zdobení plýtváním, současně si jej její majitelé nemohli dovolit,“ uvádí ve své disertační práci archeolog Petr Luňák.

V případě bohatších bojovníků argument o cenové nedostupnosti zřejmě neobstojí. „Ale je možné, že i pro ně se stále jednalo o zbraň natolik prostou a snad i spotřební, že na její výzdobu neplýtvali prostředky,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 10 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 11 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 15 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 16 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...