Hradečtí archeologové objevili unikátní sekeru. Je zdobená stříbrem

Královéhradečtí archeologové oznámili nález, který podle jejich vyjádření nemá v České republice obdoby. Letos v květnu jim spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové předal železnou sekeru zdobenou stříbrem z raného středověku.

Sekera byla nalezena na pomezí Královéhradecka a Jičínska. Archeologové přesné místo nezveřejnili z obav před vydrancováním naleziště. Předpokládají, že tam mohou být i další nálezy.

„Zajímavé je na ní především to, že je tauzovaná (zdobení kovu kovem) stříbrem. Předběžně nález datujeme do 9. století našeho letopočtu, tedy do období Velké Moravy. Podobný nález z území naší republiky zatím neznáme. Dosud se nepodařilo nalézt analogie ani z území střední Evropy,“ řekl hradecký archeolog Ondřej Herčík.

Samotný typ sekerky je sice pro období a oblast Velké Moravy typický, ale žádná nebyla takto zdobená. „Právě ta výzdoba je neobvyklá,“ podotkl Herčík.

Artefakt z minulosti

Sekera je široká okolo tří centimetrů a dlouhá 12 centimetrů. Nejvýraznějším výzdobným motivem jsou ptáci na těle sekery, další výzdoba je po obvodu nástroje. „Pomocí rentgenových snímků jsme zjistili také zdobení v oblasti takzvané tuleje, která je zatím skryta pod vrstvou koroze. Sekera je nyní u našich konzervátorek, kde ji odborně ošetří a uvedou do stavu, kdy bude možné s ní dále odborně pracovat,“ popsal hradecký archeolog.

Nálezce sekeru objevil na poli bez pomoci detektoru kovu. Šlo o izolovaný nález. Vědci se domnívají, že mohla pocházet z nedalekého orbou narušeného raně středověkého pohřebiště. „Typově jde o zbraň, ale díky výzdobě to lze považovat i za jakýsi sociální odznak. Ten, komu sekera patřila, mohl mít ve společnosti speciální postavení,“ dodal Herčík.

Sekera sloužila jako všestranný pomocník

„V průběhu vývoje hmotné kultury byla sekera nepostradatelným a prakticky univerzálním nástrojem lidstva. Tak musejí být posuzovány také slovanské sekery z území dnešního Československa. Sekeru potřeboval zemědělec stejně jako řemeslník, vesničan stejně jako obyvatel hradiště nebo města. Sekera sloužila jako všestranný pomocník v každodenním životě a také jako zbraň,“ napsal o roli seker v raném středověku český archeolog Radomír Pleiner.

Sekery byly na Velké Moravě velmi rozšířené, patří k častým nálezům. Ale zdobených seker se podařilo na našem území nalézt jen velmi omezené množství. Proč? „Jako  nejpravděpodobnější se nabízí možnost, že sekera přes svou účinnost, oblibu a v některých případech i značnou kovářskou náročnost byla vždy vnímána jako prostá zbraň, primárně používaná chudšími bojovníky, na níž bylo zdobení plýtváním, současně si jej její majitelé nemohli dovolit,“ uvádí ve své disertační práci archeolog Petr Luňák.

V případě bohatších bojovníků argument o cenové nedostupnosti zřejmě neobstojí. „Ale je možné, že i pro ně se stále jednalo o zbraň natolik prostou a snad i spotřební, že na její výzdobu neplýtvali prostředky,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 10 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 12 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 15 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 18 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 19 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.