Za posledních 60 let vyhynulo 19 druhů motýlů, polovina zbylých je ohrožená

Lesy dnes pokrývají větší plochu než dříve, ale rostliny a živočichové v nich ubývají. V tiskové zprávě o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). V rámci záchranného programu v úterý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vypustil v národní přírodní rezervaci Libický luh zhruba sto housenek hnědáska osikového, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. V lese by housenky měly zakuklit a vytvořit novou populaci.

 „Hmyz mizí především kvůli způsobu hospodaření v krajině. Na vybraných místech proto podporujeme sečení a pastvu či speciální opatření v lesích. Pro vybrané druhy pak v krajních případech připravujeme záchranné programy,“ řekl Brabec. Úbytek hmyzu je podle něj jedním z největších problémů ochrany přírody.

Agentura ochrany přírody má pro vzácné druhy živočichů a rostlin deset programů či plánů péče. Jedním z nich je záchranný program pro umělý odchov housenek hnědáska osikového a jejich vypouštění na vhodná místa v Polabí, například právě v národní přírodní rezervaci Libický luh.

Nahrávám video

Pomoc hnědáskům

Podle odborníků hnědásci potřebují dostatek světla, tedy méně hustý les. Nesnášejí ale extrémně velké paseky a holá místa. „Vyhovuje jim prosvětlený les s jasany, jehož listy se housenky hnědáska živí. V Libickém luhu jsme mohli obnovit podmínky pro jeho výskyt například vyřezáním dřevin, jejichž semena jsou roznášena vzduchem,“ řekl koordinátor záchranného programu Václav John.

Ačkoliv lesy v Česku podle agentury pokrývají větší plochu než začátkem minulého století, vyskytuje se v nich méně rostlinných a živočišných druhů. Hnědásek dříve běžně žil v Polabí a na jižní a střední Moravě v nížinných lesích, které bývaly více prosvětlené.

„Současná podoba krajiny už motýlům nevyhovuje a i druhy, které zatím nejsou ohrožené, se stávají vzácnými. Záchranný program nepomůže jen hnědáskovi. Díky tomu, že se les prosvětlí, by se měly vrátit další druhy rostlin i živočichů typické pro světlé nížinné lesy,“ uvedl ředitel agentury František Pelc.

AOPK ČR je specializovaná organizační složka, která zajišťuje odbornou a praktickou péči o přírodu, zejména chráněné krajinné oblasti, maloplošná chráněná území a ptačí oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 1 hhodinou

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
před 18 hhodinami

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
před 22 hhodinami

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
před 23 hhodinami

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Cvičení pomáhá ženám před operací s rakovinou i po ní, ukazuje český výzkum

Cvičení pomáhá s rychlejším návratem kondice po operaci pacientek s rakovinou vaječníků v pokročilém stadiu. Prokázali to lékaři z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kteří zjistili, že pomáhá začít cvičit dokonce už před výkonem. Takzvaná pre-habilitace ženám zároveň umožnila začít až o týdny dříve následnou chemoterapii.
18. 8. 2026

Pesticidy umí zastavit invazní mravence z Argentiny

Jedna z největších zvířecích invazí probíhá už sto let. Argentinští mravenci během ní ovládli několik světadílů a kvůli oteplování planety pronikají i do dříve chladnějších zemí. Vědci teď popsali, jak si vedou proti moderním pesticidům.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.