Za posledních 60 let vyhynulo 19 druhů motýlů, polovina zbylých je ohrožená

Lesy dnes pokrývají větší plochu než dříve, ale rostliny a živočichové v nich ubývají. V tiskové zprávě o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). V rámci záchranného programu v úterý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vypustil v národní přírodní rezervaci Libický luh zhruba sto housenek hnědáska osikového, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. V lese by housenky měly zakuklit a vytvořit novou populaci.

 „Hmyz mizí především kvůli způsobu hospodaření v krajině. Na vybraných místech proto podporujeme sečení a pastvu či speciální opatření v lesích. Pro vybrané druhy pak v krajních případech připravujeme záchranné programy,“ řekl Brabec. Úbytek hmyzu je podle něj jedním z největších problémů ochrany přírody.

Agentura ochrany přírody má pro vzácné druhy živočichů a rostlin deset programů či plánů péče. Jedním z nich je záchranný program pro umělý odchov housenek hnědáska osikového a jejich vypouštění na vhodná místa v Polabí, například právě v národní přírodní rezervaci Libický luh.

Nahrávám video

Pomoc hnědáskům

Podle odborníků hnědásci potřebují dostatek světla, tedy méně hustý les. Nesnášejí ale extrémně velké paseky a holá místa. „Vyhovuje jim prosvětlený les s jasany, jehož listy se housenky hnědáska živí. V Libickém luhu jsme mohli obnovit podmínky pro jeho výskyt například vyřezáním dřevin, jejichž semena jsou roznášena vzduchem,“ řekl koordinátor záchranného programu Václav John.

Ačkoliv lesy v Česku podle agentury pokrývají větší plochu než začátkem minulého století, vyskytuje se v nich méně rostlinných a živočišných druhů. Hnědásek dříve běžně žil v Polabí a na jižní a střední Moravě v nížinných lesích, které bývaly více prosvětlené.

„Současná podoba krajiny už motýlům nevyhovuje a i druhy, které zatím nejsou ohrožené, se stávají vzácnými. Záchranný program nepomůže jen hnědáskovi. Díky tomu, že se les prosvětlí, by se měly vrátit další druhy rostlin i živočichů typické pro světlé nížinné lesy,“ uvedl ředitel agentury František Pelc.

AOPK ČR je specializovaná organizační složka, která zajišťuje odbornou a praktickou péči o přírodu, zejména chráněné krajinné oblasti, maloplošná chráněná území a ptačí oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 13 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 13 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled