V oceánu bez kyslíku našli biologové bující život. Naznačuje, jak budou moře vypadat v budoucnu

Kyslík je podmínkou pro existenci jakéhokoliv života. Mořští biologové ale nyní oznámili, že našli hejna ryb v hlubinách Kalifornského zálivu, kde v podstatě žádný kyslík není. Vědci doufají, že jim tento objev pomůže pochopit, jak se obyvatelé oceánů vypořádají se změnou klimatu, která moře o kyslík do budoucna připraví.

Expedice do hlubin Kalifornského zálivu proběhla v létě roku 2015 pod vedením Scrippsova oceánografického institutu a institutu MBARI. Místo s extrémně nízkou koncentrací kyslíku zkoumali mořští biologové pomocí dálkově ovládané miniponorky.

Byli připravení na prakticky mrtvé prostředí. O to větší bylo jejich překvapení, když se na monitorech objevily desítky živých tvorů. „Nemohla jsem věřit svým očím,“ uvedla vedoucí výzkumu Natalya Gallová. „Pozorovali jsme hrujovce, hlavounovité ryby a také máčky Cephalurus cephalus,“ dodala.

„Aktivě plavali v místech, kde byla koncentrace kyslíku méně než jedno procento obvyklé koncentrace u povrchu oceánu. Zkoumali jsme tedy suboxické prostředí, kde by ryby neměly existovat, ale plavaly jich tam stovky. Okamžitě jsem věděla, že tohle je něco výjimečného, co zpochybňuje naše ovyklé chápání nízkokyslíkových prostředí,“ uvedla Gallová k nálezu, který biologové popsali v časopise Ecology.

Drobným žralokům se v nepříznivých podmínkách daří

Miniponorka potvrdila, že koncentrace kyslíku byla v tomto místě ve výši jedné čtyřicetiny toho, co tolerují zvířata v prostředí s nízkou hladinou kyslíku.

Podle záběrů z ponorného plavidla to vypadá, že nejméně dvěma druhům ryb se v tomto prostředí vysloveně daří. Jde o hrujovce a máčky, tedy drobné žraloky. Vědci tvrdí, že se jim zde dařilo dokonce lépe než v místech, kde je kyslíku dostatek.

Mnoho dalších druhů ryb se pokládá za tolerantní vůči podmínkám s nízkým objemem kyslíku, komentovali autoři výzkumu, ale ryby v této oblasti zálivu jsou podle nich vítězi ve skupině olympijských sportovců.

Vhled do budoucnosti

Jedním z cílů výzkumu bylo analyzovat, jak by se mohly ryby přizpůsobovat a vyvíjet v budoucnu, až začne v oceánech v souvislosti se změnami klimatu ubývat kyslíku, jak to předpovídají klimatické modely.

Vědci zatím nechápou, jak je možné, že zvířata v těchto podmínkách přežívají a dobře se jim tu daří. Zatím mají k dispozici jen domněnky. Jak máčky, tak další druhy tamních ryb jsou si dost podobné. Mají velké hlavy a výrazné červené žábry, které mohou být pro absorpci kyslíku v těchto extrémních podmínkách vhodné.

Současně jsou všechny tyto ryby velmi malé – neměří více než 30 centimetrů. Mají měkká těla se slabými, špatně vyvinutými kostmi, což jsou všechno faktory, které jim pomáhají šetřit energií.

Mořští biologové zatím netuší, proč ryby do tohoto prostředí míří. Nejčastěji se spekuluje o tom, že do takto nehostinných míst za nimi neproniknou predátoři.

Experti plánují, že se do oblasti co nejdříve vrátí, aby ve výzkumu pokračovali. Může jim totiž pomoci odpovědět na řadu otázek, které budou mít zásadní dopad na vývoj celého lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 17 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...