V oceánu bez kyslíku našli biologové bující život. Naznačuje, jak budou moře vypadat v budoucnu

Kyslík je podmínkou pro existenci jakéhokoliv života. Mořští biologové ale nyní oznámili, že našli hejna ryb v hlubinách Kalifornského zálivu, kde v podstatě žádný kyslík není. Vědci doufají, že jim tento objev pomůže pochopit, jak se obyvatelé oceánů vypořádají se změnou klimatu, která moře o kyslík do budoucna připraví.

Expedice do hlubin Kalifornského zálivu proběhla v létě roku 2015 pod vedením Scrippsova oceánografického institutu a institutu MBARI. Místo s extrémně nízkou koncentrací kyslíku zkoumali mořští biologové pomocí dálkově ovládané miniponorky.

Byli připravení na prakticky mrtvé prostředí. O to větší bylo jejich překvapení, když se na monitorech objevily desítky živých tvorů. „Nemohla jsem věřit svým očím,“ uvedla vedoucí výzkumu Natalya Gallová. „Pozorovali jsme hrujovce, hlavounovité ryby a také máčky Cephalurus cephalus,“ dodala.

„Aktivě plavali v místech, kde byla koncentrace kyslíku méně než jedno procento obvyklé koncentrace u povrchu oceánu. Zkoumali jsme tedy suboxické prostředí, kde by ryby neměly existovat, ale plavaly jich tam stovky. Okamžitě jsem věděla, že tohle je něco výjimečného, co zpochybňuje naše ovyklé chápání nízkokyslíkových prostředí,“ uvedla Gallová k nálezu, který biologové popsali v časopise Ecology.

Drobným žralokům se v nepříznivých podmínkách daří

Miniponorka potvrdila, že koncentrace kyslíku byla v tomto místě ve výši jedné čtyřicetiny toho, co tolerují zvířata v prostředí s nízkou hladinou kyslíku.

Podle záběrů z ponorného plavidla to vypadá, že nejméně dvěma druhům ryb se v tomto prostředí vysloveně daří. Jde o hrujovce a máčky, tedy drobné žraloky. Vědci tvrdí, že se jim zde dařilo dokonce lépe než v místech, kde je kyslíku dostatek.

Mnoho dalších druhů ryb se pokládá za tolerantní vůči podmínkám s nízkým objemem kyslíku, komentovali autoři výzkumu, ale ryby v této oblasti zálivu jsou podle nich vítězi ve skupině olympijských sportovců.

Vhled do budoucnosti

Jedním z cílů výzkumu bylo analyzovat, jak by se mohly ryby přizpůsobovat a vyvíjet v budoucnu, až začne v oceánech v souvislosti se změnami klimatu ubývat kyslíku, jak to předpovídají klimatické modely.

Vědci zatím nechápou, jak je možné, že zvířata v těchto podmínkách přežívají a dobře se jim tu daří. Zatím mají k dispozici jen domněnky. Jak máčky, tak další druhy tamních ryb jsou si dost podobné. Mají velké hlavy a výrazné červené žábry, které mohou být pro absorpci kyslíku v těchto extrémních podmínkách vhodné.

Současně jsou všechny tyto ryby velmi malé – neměří více než 30 centimetrů. Mají měkká těla se slabými, špatně vyvinutými kostmi, což jsou všechno faktory, které jim pomáhají šetřit energií.

Mořští biologové zatím netuší, proč ryby do tohoto prostředí míří. Nejčastěji se spekuluje o tom, že do takto nehostinných míst za nimi neproniknou predátoři.

Experti plánují, že se do oblasti co nejdříve vrátí, aby ve výzkumu pokračovali. Může jim totiž pomoci odpovědět na řadu otázek, které budou mít zásadní dopad na vývoj celého lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 17 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 20 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 23 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...