V oceánu bez kyslíku našli biologové bující život. Naznačuje, jak budou moře vypadat v budoucnu

Kyslík je podmínkou pro existenci jakéhokoliv života. Mořští biologové ale nyní oznámili, že našli hejna ryb v hlubinách Kalifornského zálivu, kde v podstatě žádný kyslík není. Vědci doufají, že jim tento objev pomůže pochopit, jak se obyvatelé oceánů vypořádají se změnou klimatu, která moře o kyslík do budoucna připraví.

Expedice do hlubin Kalifornského zálivu proběhla v létě roku 2015 pod vedením Scrippsova oceánografického institutu a institutu MBARI. Místo s extrémně nízkou koncentrací kyslíku zkoumali mořští biologové pomocí dálkově ovládané miniponorky.

Byli připravení na prakticky mrtvé prostředí. O to větší bylo jejich překvapení, když se na monitorech objevily desítky živých tvorů. „Nemohla jsem věřit svým očím,“ uvedla vedoucí výzkumu Natalya Gallová. „Pozorovali jsme hrujovce, hlavounovité ryby a také máčky Cephalurus cephalus,“ dodala.

„Aktivě plavali v místech, kde byla koncentrace kyslíku méně než jedno procento obvyklé koncentrace u povrchu oceánu. Zkoumali jsme tedy suboxické prostředí, kde by ryby neměly existovat, ale plavaly jich tam stovky. Okamžitě jsem věděla, že tohle je něco výjimečného, co zpochybňuje naše ovyklé chápání nízkokyslíkových prostředí,“ uvedla Gallová k nálezu, který biologové popsali v časopise Ecology.

Drobným žralokům se v nepříznivých podmínkách daří

Miniponorka potvrdila, že koncentrace kyslíku byla v tomto místě ve výši jedné čtyřicetiny toho, co tolerují zvířata v prostředí s nízkou hladinou kyslíku.

Podle záběrů z ponorného plavidla to vypadá, že nejméně dvěma druhům ryb se v tomto prostředí vysloveně daří. Jde o hrujovce a máčky, tedy drobné žraloky. Vědci tvrdí, že se jim zde dařilo dokonce lépe než v místech, kde je kyslíku dostatek.

Mnoho dalších druhů ryb se pokládá za tolerantní vůči podmínkám s nízkým objemem kyslíku, komentovali autoři výzkumu, ale ryby v této oblasti zálivu jsou podle nich vítězi ve skupině olympijských sportovců.

Vhled do budoucnosti

Jedním z cílů výzkumu bylo analyzovat, jak by se mohly ryby přizpůsobovat a vyvíjet v budoucnu, až začne v oceánech v souvislosti se změnami klimatu ubývat kyslíku, jak to předpovídají klimatické modely.

Vědci zatím nechápou, jak je možné, že zvířata v těchto podmínkách přežívají a dobře se jim tu daří. Zatím mají k dispozici jen domněnky. Jak máčky, tak další druhy tamních ryb jsou si dost podobné. Mají velké hlavy a výrazné červené žábry, které mohou být pro absorpci kyslíku v těchto extrémních podmínkách vhodné.

Současně jsou všechny tyto ryby velmi malé – neměří více než 30 centimetrů. Mají měkká těla se slabými, špatně vyvinutými kostmi, což jsou všechno faktory, které jim pomáhají šetřit energií.

Mořští biologové zatím netuší, proč ryby do tohoto prostředí míří. Nejčastěji se spekuluje o tom, že do takto nehostinných míst za nimi neproniknou predátoři.

Experti plánují, že se do oblasti co nejdříve vrátí, aby ve výzkumu pokračovali. Může jim totiž pomoci odpovědět na řadu otázek, které budou mít zásadní dopad na vývoj celého lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...