V Alžírsku nalezené kamenné nástroje staré 2,4 milionu let naznačují, že člověk nemusí mít původ ve východní Africe, jak vědci dosud předpokládají.
Nález je jedním z těch, o nichž se mluví jako o „učebnice přepisujících“. Jedná se o objev asi 250 nástrojů, které byly nalezeny společně s 296 zvířecími kostmi. Znamená to, že lidé zabíjeli zvířata kvůli masu v severní Africe asi o 600 tisíc let dříve, než si vědci mysleli, že bylo možné.
Zatím se věda domnívala, že poté, co první lidé (neboli hominidé) vznikli ve východní části Afriky, zůstali ve své původní vlasti miliony let – teprve potom se vydali na dlouhý pochod přes kontinent. Nový výzkum ale ukazuje, že naši prapředkové se dostávali už před miliony roků i dál, nezůstávali tedy omezeni jen na relativně malou oblast na východě světadílu.
„Důkazy z Alžírska mění náš pohled na to, že východní Afrika byla kolébkou lidstva. Ve skutečnosti byla kolébkou lidstva celá Afrika,“ uvedl vedoucí výzkumu Mohamed Sahnouni v odborném časopise Science.
Pravěký poklad byl objeven v lokalitě Ain Boucherit u města Setif, které se nachází asi 300 kilometrů jižně od hlavního města Alžíru.
Co víme o záhadných nástrojích?
Nalezené nástroje svou podobou i metodou, jak byly zhotovené, připomínají jiné objevy staré asi tři miliony let z lokality Olduvai ve východoafrické Tanzanii. Jsou tedy o víc než půl milionu let starší než doposud nejstarší kamenné nástroje nalezené v severní části Afriky.
Na zkoumání lokality a místních nástrojů se podíleli vědci z Alžírska, Francie, Španělska a Austrálie. Celý výzkum trval pětadvacet let.
Přijdou další objevy, věří vědci
Archeologové věří, že brzy najdou další důkazy o tom, jak výjimečná byla tato lokalita. „Efektivní používání ostrých nástrojů z Ain Boucheritu naznačuje, že naši předkové nebyli jen mrchožrouti,“ uvedla pro CNN Isabel Cáceresová ze Španělska. „Zatím není jasné, jestli aktivně lovili, ale důkazy jasně ukazují, že úspěšně soupeřili s masožravci – a užívali si prvního přístupu k mršinám zvířat,“ dodala.
Východní Afrika tímto výzkumem nepřišla o status pomyslné kolébky lidstva; nástroje, které tam vědci našli, jsou ještě starší než ty alžírské. Odborníci ale doufají, že by v lokalitě Ain Boucherit mohli objevit ještě další stopy po našich nejstarších předcích, například jejich kosti. Zatím totiž nevíme, kdo tyto nástroje mohl vyrábět. Nebyly totiž nalezeny žádné zbytky kosterních pozůstatků, jen kosti zvířat a kamenné nástroje nesou stopy lidské aktivity.
Současně tento objev vědce vrací k další možnosti, o níž se už dříve spekulovalo, tedy ke scénáři, kdy lidé vymýšleli a poprvé používali nástroje na více místech kontinentu současně. Anebo to ukazuje, jak rychle se přelomová technologie kamenných nástrojů rozšířila po Africe.
