Sonda InSight sdílí Mars s Curiosity. Historicky se na povrchu daří jenom USA

Pondělní přistání sondy InSight je mimořádným úspěchem americké kosmonautiky, shodují se světová média i experti. Přestože je pravděpodobnost úspěšného přistání na rudé planetě asi čtyřicet procent, v tomto případě proběhlo zcela bez problémů. Podle Jima Brendestina, šéfa NASA, se jednalo o vynikající ukázku práce americké kosmické agentury.

„Skvělé bylo přistání, ale já se těším na vrtání,“ („Landing was thrilling, but I'm looking forward to the drilling“) komentoval úspěch sondy Bruce Banerdt z Jet Propulsion Laboratory.

„Když přijdou první snímky, naši inženýři a vědci začnou pracovat – budou plánovat, kam nejlépe nasadit naše přístroje. Během dvou nebo tří měsíců vysuneme robotické rameno s hlavními přístroji,“ dodal.

Těmi budou jednak SEIS, který měří zemětřesení, a HP3, který dokáže sledovat teplo pod povrchem planety. 

Podívejte se, kde jsou na Marsu všechny funkční (zeleně) i nefunkční (červeně) sondy: 

Dějiny poznávání Marsu

Mars je v současné době jedinou známou planetou ve vesmíru, která je osídlená pouze roboty, kromě InSightu na ní funguje ještě další americká sonda Curiosity. Snahy dostat se na Mars se přitom objevily už před bezmála šedesáti roky.

První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu neuskutečnily Spojené státy, ale Sovětský svaz. V říjnu 1960 vyslané sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.

Poslechněte si ve formě podcastu, jak přistání InSightu na Marsu probíhalo:

Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, která také pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu – byla to zároveň první sonda na oběžné dráze jiné planety.

Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s jeho sesterskou sondou Mars 3.

Prvním úspěšným přistáním se tak až 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, která pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch – délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity (to je na Marsu od ledna 2004 dodnes, po mohutné prachové bouři letos v červnu se ale odmlčelo).

Sonda Viking 1 na Zemi odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, která přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50 tisíc snímků, nicméně známky po životě nenašla.

2 minuty
Modul InSight zkoumá Mars
Zdroj: ČT24

Americká sonda Phoenix (na Marsu fungovala od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. Zatím poslední americkou sondou na Marsu byla Maven, která odstartovala v listopadu 2013 a k planetě dolétla v září 2014. Jejím úkolem bylo zkoumání horních vrstev atmosféry, nyní má fungovat jako telekomunikační družice pro spojení sond na povrchu se Zemí.

Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko (a předtím Sovětský svaz), Spojené státy, Evropská vesmírná agentura (ESA) a Indie, přičemž průzkum přímo na povrchu se zatím daří jen Američanům. Sovětské pokusy ze začátku 70. let nebyly příliš úspěšné, nedařilo se ale ani evropské agentuře ESA o dekády později. V prosinci 2003 sice na povrch Marsu dosedla sonda Beagle 2, nezačala ale komunikovat, protože se jí nepodařilo rozložit solární panely.

Před dvěma lety skončil neúspěchem i další evropský pokus o průzkum povrchu rudé planety. V říjnu 2016 měl na Marsu přistát v rámci společného projektu ESA a ruské agentury Roskosmos modul Schiaparelli, zaměřený na hledání případných stop života. Během přistávacího manévru se ale roztříštil o povrch, a to kvůli špatné technické a programové přípravě. Modul předčasně odhodil padáky a na povrch narazil rychlostí 540 kilometrů v hodině.

Asijské pokusy

Sondy k Marsu neúspěšně vyslaly také Japonsko a Čína. V listopadu 2013 se pak čtvrtou mocností světa, jež dosáhla rudé planety, stala Indie s družicí Mangalján, která se podobně jako americký Maven zaměřuje na průzkum atmosféry.

Nyní zkoumá Mars kromě InSightu dalších sedm sond, z toho šest z jeho oběžné dráhy: Mars Odyssey (od října 2001; USA), Mars Express (od prosince 2003; ESA), Mars Reconnaissance Orbiter (od března 2006, USA), Maven (od září 2014, USA), Mangalján (od září 2014, Indie) a Trace Gas Orbiter (přinesla modul Schiaparelli; od října 2016, ESA). Na povrchu Marsu je pak po letošním odmlčení Opportunity jediné robotické vozítko, americké Curiosity (od srpna 2012).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...