Sonda InSight sdílí Mars s Curiosity. Historicky se na povrchu daří jenom USA

Pondělní přistání sondy InSight je mimořádným úspěchem americké kosmonautiky, shodují se světová média i experti. Přestože je pravděpodobnost úspěšného přistání na rudé planetě asi čtyřicet procent, v tomto případě proběhlo zcela bez problémů. Podle Jima Brendestina, šéfa NASA, se jednalo o vynikající ukázku práce americké kosmické agentury.

„Skvělé bylo přistání, ale já se těším na vrtání,“ („Landing was thrilling, but I'm looking forward to the drilling“) komentoval úspěch sondy Bruce Banerdt z Jet Propulsion Laboratory.

„Když přijdou první snímky, naši inženýři a vědci začnou pracovat – budou plánovat, kam nejlépe nasadit naše přístroje. Během dvou nebo tří měsíců vysuneme robotické rameno s hlavními přístroji,“ dodal.

Těmi budou jednak SEIS, který měří zemětřesení, a HP3, který dokáže sledovat teplo pod povrchem planety. 

Podívejte se, kde jsou na Marsu všechny funkční (zeleně) i nefunkční (červeně) sondy: 

Dějiny poznávání Marsu

Mars je v současné době jedinou známou planetou ve vesmíru, která je osídlená pouze roboty, kromě InSightu na ní funguje ještě další americká sonda Curiosity. Snahy dostat se na Mars se přitom objevily už před bezmála šedesáti roky.

První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu neuskutečnily Spojené státy, ale Sovětský svaz. V říjnu 1960 vyslané sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.

Poslechněte si ve formě podcastu, jak přistání InSightu na Marsu probíhalo:

Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, která také pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu – byla to zároveň první sonda na oběžné dráze jiné planety.

Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s jeho sesterskou sondou Mars 3.

Prvním úspěšným přistáním se tak až 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, která pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch – délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity (to je na Marsu od ledna 2004 dodnes, po mohutné prachové bouři letos v červnu se ale odmlčelo).

Sonda Viking 1 na Zemi odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, která přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50 tisíc snímků, nicméně známky po životě nenašla.

Nahrávám video

Americká sonda Phoenix (na Marsu fungovala od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. Zatím poslední americkou sondou na Marsu byla Maven, která odstartovala v listopadu 2013 a k planetě dolétla v září 2014. Jejím úkolem bylo zkoumání horních vrstev atmosféry, nyní má fungovat jako telekomunikační družice pro spojení sond na povrchu se Zemí.

Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko (a předtím Sovětský svaz), Spojené státy, Evropská vesmírná agentura (ESA) a Indie, přičemž průzkum přímo na povrchu se zatím daří jen Američanům. Sovětské pokusy ze začátku 70. let nebyly příliš úspěšné, nedařilo se ale ani evropské agentuře ESA o dekády později. V prosinci 2003 sice na povrch Marsu dosedla sonda Beagle 2, nezačala ale komunikovat, protože se jí nepodařilo rozložit solární panely.

Před dvěma lety skončil neúspěchem i další evropský pokus o průzkum povrchu rudé planety. V říjnu 2016 měl na Marsu přistát v rámci společného projektu ESA a ruské agentury Roskosmos modul Schiaparelli, zaměřený na hledání případných stop života. Během přistávacího manévru se ale roztříštil o povrch, a to kvůli špatné technické a programové přípravě. Modul předčasně odhodil padáky a na povrch narazil rychlostí 540 kilometrů v hodině.

Asijské pokusy

Sondy k Marsu neúspěšně vyslaly také Japonsko a Čína. V listopadu 2013 se pak čtvrtou mocností světa, jež dosáhla rudé planety, stala Indie s družicí Mangalján, která se podobně jako americký Maven zaměřuje na průzkum atmosféry.

Nyní zkoumá Mars kromě InSightu dalších sedm sond, z toho šest z jeho oběžné dráhy: Mars Odyssey (od října 2001; USA), Mars Express (od prosince 2003; ESA), Mars Reconnaissance Orbiter (od března 2006, USA), Maven (od září 2014, USA), Mangalján (od září 2014, Indie) a Trace Gas Orbiter (přinesla modul Schiaparelli; od října 2016, ESA). Na povrchu Marsu je pak po letošním odmlčení Opportunity jediné robotické vozítko, americké Curiosity (od srpna 2012).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 38 mminutami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 2 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 4 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 7 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 22 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 23 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...