Začíná Týden vědy a techniky. Tipy na akce po celé republice

Po celé republice se budou v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR od pondělí konat přednášky, prohlídky laboratoří, filmová promítání či výstavy. Tématem festivalu je Století české vědy. Vstup na všechny akce je bezplatný, u většiny je ale potřeba rezervace. Kompletní program je k dispozici na webu www.tydenvedy.cz.

Lidé budou moci společně s vědci objevovat, jak věda vypadala před sto lety při vzniku Československa a jak se obory postupem času vyvinuly. Pro návštěvníky bude připravena i úniková hra s názvem Osudové osmičky, jejíž účastníci si připomenou významné události: založení Československa, mnichovskou dohodu, sametovou revoluci či vznik České republiky. 

V rámci Týdne vědy se koná přes pět stovek akcí. Ve spolupráci s Dejvickým divadlem se v pondělí od 19:00 v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční představení, kterého se účastní hosté, s nimiž je připravena debata o populární divadelní hře Elegance molekuly. Jedním z nich je scenárista Petr Zelenka.

Například v pražském Národním zemědělském muzeu bude kromě přednášek či prezentace výzkumných ústavů ze zemědělského resortu připraven také kurz vaření.

Celostátní akce

Týden vědy se ale koná po celé ČR. Zájemci mohou navštívit třeba hvězdárnu v Prostějově, kde pro ně bude ve středu 7. listopadu připravena přednáška o světelném znečištění. Workshopy o lidském těle se budou konat v brněnském vědeckém centru VIDA!

Ve foyeru Univerzity Pardubice bude od pondělí k vidění výstava s prostorovými instalacemi Vladimíra Vondrejse inspirovanými přírodou – molekulami, klastry či buněčným cytoskeletem. V Ostravě se uskuteční výstava hlavolamů, deskových her a knih. V Českých Budějovicích v pondělí představí základní směry českého výzkumu v polární ekologii.

Tipy na akce

Pondělí: Stopy české vědy: Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR

Výstava představí zásadní objevy pracovišť AV ČR. Ukáže témata výzkumu vesmíru, optiky a laserů, fyziky a chemie, z medicíny, historie a Orientu. Součástí výstavy jsou nejen naučné panely, ale také exponáty, např. polarograf či kopie Nobelovy medaile Jaroslava Heyrovského, družice Magion 1 a interaktivní stanoviště.

Úterý:  Protektorátní kuchyně, 14:00 – 16:00, Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR

Historik Martin Franc s proslulým autorem kuchařským knih a šéfem Pražského kulinářského institutu Romanem Vaňkem přiblíží praktickými ukázkami dobu, kdy se připravoval narozeninový dort z půlky vejce a na jídelníčku se objevovaly např. pokrmy z vepřové krve. Ukážeme si cesty a triky, jimiž domácí hospodyně i profesionální kuchaři zdolávali úskalí přídělového systému.

Středa: Úžasné divadlo fyziky (ÚDiF): Všechny barvy duhy, 9:00 (pro školy); 16:00 (pro veřejnost) Ústí nad Labem, Pasteurova 3544/1, Rektorát Univerzity J.E. Purkyně - MFC Červená aula

Zrak je náš nejdůležitější smysl. Až 80 % informací získáváme ze světla, ať už o tvarech, vzdálenostech, ale také o barvách. Jen si představte, že by svět byl naráz černobílý. ÚDiF se tentokrát zaměřil na to, kde se kolem nás berou barvy a jak je naše oko vnímá. Světlo rozbíjíme a zase skládáme. Vidíme všichni stejnou fialovou? Jak by viděl vaši kostkovanou košili váš pes? A kde se vlastně bere šedá? To a mnohem víc se dozvíte v našem vystoupení.

Čtvrtek: Exkurze do fyzikálně-chemických laboratoří ústavu J. Heyrovského; Praha 8, Dolejškova 3

Exkurze do laboratoří – každou hodinu (od 9 do 17 h): zahrnuje návštěvu tří laboratoří představujících výzkum v oboru fyzikální chemie a vždy trvá 60 minut. V rámci hodinové exkurze se seznámíte s jejich zaměřením, výzkumem, přístrojovou technikou apod. Poslední objednaná exkurze začíná v 16 h. Na exkurze je třeba se rezervovat e-mailem – kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz. 

Pátek: Německá kultura za protektorátu; pá 9. 11., 17:00; Brno, Náměstí Svobody 79/13, Knihkupectví Academia

Nacistická kulturní politika v protektorátu si kladla za cíl postupnou germanizaci vybrané části národa, čemuž odpovídaly i zvolené prostředky. Jedním z nich byl zásah do československé kulturní paměti. Některá díla z ní byla jakožto nežádoucí vytlačována, jiná reinterpretována nebo rekontextualizována, další naopak z mocenských pozic protežována.

Proces rekonstrukce kánonu v literární praxi přiblížíme na příkladu vybraných osobností z českého prostředí, jež publikovaly v německém jazyce.

Sobota: Superhrdinové kolem nás; Ostrava, Vítkovice 3004, Svět techniky

Výstava Superhrdinové kolem nás vznikla pod hlavičkou projektu Otevřená věda IV. Znázorňuje vědecké pracovníky z ústavů Akademie věd České republiky jako komiksové superhrdiny, kteří bojují každý den svého pracovního života v nejrůznějších odvětvích vědy.

Záměrem výstavy je ukázat, že tito superhrdinové, které je možné běžně potkat na ulici, v tramvaji či obchodě, každý den tvrdě pracují, aby se zasadili o nové objevy a průlomy ve vědě a výzkumu, aby všem lidem na světě ulehčili život.

Neděle: Tiché hrozby: Bouřlivé počasí; 11:00; Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR, místnost 206

Bouřky, blesky, extrémní srážky, přívalové povodně, krupobití, tornáda. Všechny tyto jevy se vyskytují i u nás v České republice. Jak je studují čeští vědci a jak jejich práce pomáhá lidem v praxi? Co vše již víme o počasí a proč nás často překvapuje? Jak přesné jsou předpovědní modely? Budeme někdy vůbec schopni předpovědět chování atmosféry? Po projekci bude následovat beseda s tvůrci filmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 11 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.