Miliony lidí po celém světě odpovídaly na otázku v rozsáhlém Morálním experimentu. Výsledky byly překvapivé i pro samotné vědce.
Většina lidí by raději zachránila kočku než zločince, naznačila studie
Jednalo se o klasickou situaci, kterou vědci zkoumají desítky let v mnoha pokusech a variacích. Otázka je založená na morálním dilematu. Člověk se má vžít do situace řidiče, který se musí rozhodnout: strhne řízení auta tak, aby zachránil životy pěti lidí, ale přitom zabije jednu osobu?
V tomto konkrétním případu vědci zkomplikovali situaci tím, že se lidé měli rozhodovat také podle toho, kým je zachraňovaný: mohl to být například zločinec, malý chlapec, invalida, pes nebo kočka.
Výsledky ukázaly, že dotazovaní dávají přednost lidským životům před těmi zvířecími. Vůbec nejmenší hodnotu měl v tomto experimentu život psa, na dalších místech „dole“ skončili zločinci a teprve po nich kočky. Obecně také platilo, že lidé raději zachraňovali mladší lidi než ty starší.
Experiment trval čtyři roky a lidé z 233 zemí se do něj zapojili on-line. Celkem vědci posbírali 40 milionů odpovědí. Vymysleli ho na Massachusetském technologickém institutu a o výsledcích informovali v odborném časopise Nature.
Přes obrovský počet odpovědí má studie velký problém: není reprezentativní. Vycházela z dotazníku na internetu a zúčastnila se jí jen velmi omezená skupina osob. Většina respondentů byli bílí muži ve věku mezi 20 a 30 roky; například starší muži nebo mladé ženy mohou mít etický kompas nastavený zcela jinak.
Rozdíly kulturní a náboženské
Vědci našli řadu rozdílů mezi výsledky v různých zemích světa; přisuzují to především kulturním rozdílům. Jedním z těch nejnápadnějších bylo, že lidé z asijských zemí měli menší tendenci pomáhat mladým lidem na úkor těch starších. Hlavní příčinou je pravděpodobně větší „úcta ke starším“, která je v této části planety silnější. Země na jihu (a zejména v jižní Americe) zase méně nadřazovaly pomoc lidem nad pomocí zvířatům.
Obecně platilo, že respondenti raději zachraňovali skupiny osob než jednotlivce, ale také bohaté raději než chudé, ženy raději než muže a štíhlé častěji než ty silnější.
Jak naučit roboty uvažovat eticky?
Cílem této práce bylo popsat co nejpřesněji etické otázky, které se objevily s příchodem umělých inteligencí, které jsou mimo jiné schopné řídit auta. Není vyloučeno, že se tyto automatické vozy v podobných situacích ocitnou – a budou je muset řešit. Vědci proto zjišťují, podle jakých pravidel by se měly umělé inteligence za volantem řídit. Čím větší množství údajů, tím relevantnější takový výzkum je.
Hlavní autor studie Edmond Awad uvedl pro popularizační časopis New Scientist, že tento výzkum by měl pomoci expertům, kteří pracují na přípravě konkrétních zákonů, pravidel a norem. „Můžeme jen ukázat, co lidé upřednostňují, ale co se týká norem, tak ty by měli vytvářet jiní experti,“ poznamenal.