Necvičit je pro lidské zdraví ještě horší než kouřit, prokazuje rozsáhlý výzkum

Kouření je v současné době považováno za nejrizikovější faktor moderního života. Nová velká studie to ale zpochybňuje. Její autoři totiž našli ještě nebezpečnější faktor, který představuje pro moderní způsob života mnohem větší hrozbu.

Výzkum, jehož výsledky zveřejnil odborný titul JAMA Network Open, je opravdu důkladný. Je založen na 122 007 pacientech, kteří se léčili v Clevelandu v letech 1991–2014. Všichni museli v rámci vyšetření běhat na běžeckém pásu, vědci posléze porovnávali tato data s údaji o úmrtnosti těchto lidí. Podle autorů této práce se jasně prokázalo, že pokud lidé necvičili, bylo to pro jejich zdraví ještě škodlivější, než kdyby kouřili.

Zpráva, která je výsledkem výzkumu, doporučuje časté cvičení a také radí lékařům a dalším expertům v oboru zdravotnictví, aby povzbuzovali pacienty k pravidelnému cvičení. Pozoruhodné je, že vědci nenašli žádnou horní hranici, kde by už nějaká větší cvičení škodila – čím vyšší míra aerobních aktivit, tím lepší bylo přežití. Podařilo se také najít spojení s dalšími zdravotními výhodami pro starší pacienty, zejména co se týká zvýšeného krevního tlaku.

Výhody aktivního životního stylu spojeného s tělesnou aktivitou a sportem jsou sice dlouhodobě vyzdvihované a oceňované, ale tato práce poprvé dokazuje, že sedavý životní styl je ekvivalentem k tomu, jako by měl člověk nějakou vážnou chorobu. Jenže proti ní existuje snadná léčba: začít cvičit.

Cvičení je prospěšné pro všechny

Z výsledků, které práce přinesla, byli překvapení i její autoři. „Nebýt fit na běžeckém pásu znamená pro člověka horší prognózu, než pokud má člověk vysoký krevní tlak, cukrovku nebo je kuřákem,“ uvedl spoluautor práce Wael Jaber pro CNN. „Nikdy jsme neviděli něco tak jasného a objektivního jako tohle,“ dodal Jaber. Podle něj je nyní zásadní, aby se výsledky studie dostaly k veřejnosti.

Zajímavé bylo, že tyto výsledky byly patrné u všech analyzovaných skupin, nezávisle na pohlaví, věku nebo dalších socio-ekonomických faktorech. Nejvíce ze cvičení ale profitovaly ženy. „Ať už je vám čtyřicet nebo osmdesát, bude pro vás cvičení vždy prospěšné stejně,“ řekl Jaber.

Vědci se pokusili prozkoumat rizika nadměrného cvičení, tedy různé pokusy o extrémní sporty, ultramaratony nebo cvičení s nadměrnou zátěží. Žádné nadměrné riziko ale nenašli, vždy jim vycházelo, že čím více člověk cvičí, tím nižší je pravděpodobnost jeho předčasného úmrtí.

Že jsou výsledky této práce věrohodné, potvrdil pro CNN i nezávislý expert doktor Jordan Metzl, odborník na sportovní medicínu, který se na studii nepodílel. Podle něj z této práce jasně vyplývá, že lidé, kteří na tom byli fyzicky nejlépe, dopadli nejlépe. Pokud to tedy lidem jejich praktický lékař nezakáže, rozhodně by měli cvičit, a to klidně i velmi intenzivně.