Necvičit je pro lidské zdraví ještě horší než kouřit, prokazuje rozsáhlý výzkum

Kouření je v současné době považováno za nejrizikovější faktor moderního života. Nová velká studie to ale zpochybňuje. Její autoři totiž našli ještě nebezpečnější faktor, který představuje pro moderní způsob života mnohem větší hrozbu.

Výzkum, jehož výsledky zveřejnil odborný titul JAMA Network Open, je opravdu důkladný. Je založen na 122 007 pacientech, kteří se léčili v Clevelandu v letech 1991–2014. Všichni museli v rámci vyšetření běhat na běžeckém pásu, vědci posléze porovnávali tato data s údaji o úmrtnosti těchto lidí. Podle autorů této práce se jasně prokázalo, že pokud lidé necvičili, bylo to pro jejich zdraví ještě škodlivější, než kdyby kouřili.

Zpráva, která je výsledkem výzkumu, doporučuje časté cvičení a také radí lékařům a dalším expertům v oboru zdravotnictví, aby povzbuzovali pacienty k pravidelnému cvičení. Pozoruhodné je, že vědci nenašli žádnou horní hranici, kde by už nějaká větší cvičení škodila – čím vyšší míra aerobních aktivit, tím lepší bylo přežití. Podařilo se také najít spojení s dalšími zdravotními výhodami pro starší pacienty, zejména co se týká zvýšeného krevního tlaku.

Výhody aktivního životního stylu spojeného s tělesnou aktivitou a sportem jsou sice dlouhodobě vyzdvihované a oceňované, ale tato práce poprvé dokazuje, že sedavý životní styl je ekvivalentem k tomu, jako by měl člověk nějakou vážnou chorobu. Jenže proti ní existuje snadná léčba: začít cvičit.

Cvičení je prospěšné pro všechny

Z výsledků, které práce přinesla, byli překvapení i její autoři. „Nebýt fit na běžeckém pásu znamená pro člověka horší prognózu, než pokud má člověk vysoký krevní tlak, cukrovku nebo je kuřákem,“ uvedl spoluautor práce Wael Jaber pro CNN. „Nikdy jsme neviděli něco tak jasného a objektivního jako tohle,“ dodal Jaber. Podle něj je nyní zásadní, aby se výsledky studie dostaly k veřejnosti.

Zajímavé bylo, že tyto výsledky byly patrné u všech analyzovaných skupin, nezávisle na pohlaví, věku nebo dalších socio-ekonomických faktorech. Nejvíce ze cvičení ale profitovaly ženy. „Ať už je vám čtyřicet nebo osmdesát, bude pro vás cvičení vždy prospěšné stejně,“ řekl Jaber.

Vědci se pokusili prozkoumat rizika nadměrného cvičení, tedy různé pokusy o extrémní sporty, ultramaratony nebo cvičení s nadměrnou zátěží. Žádné nadměrné riziko ale nenašli, vždy jim vycházelo, že čím více člověk cvičí, tím nižší je pravděpodobnost jeho předčasného úmrtí.

Že jsou výsledky této práce věrohodné, potvrdil pro CNN i nezávislý expert doktor Jordan Metzl, odborník na sportovní medicínu, který se na studii nepodílel. Podle něj z této práce jasně vyplývá, že lidé, kteří na tom byli fyzicky nejlépe, dopadli nejlépe. Pokud to tedy lidem jejich praktický lékař nezakáže, rozhodně by měli cvičit, a to klidně i velmi intenzivně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 1 hhodinou

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 3 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 5 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 6 hhodinami
Načítání...