Necvičit je pro lidské zdraví ještě horší než kouřit, prokazuje rozsáhlý výzkum

Kouření je v současné době považováno za nejrizikovější faktor moderního života. Nová velká studie to ale zpochybňuje. Její autoři totiž našli ještě nebezpečnější faktor, který představuje pro moderní způsob života mnohem větší hrozbu.

Výzkum, jehož výsledky zveřejnil odborný titul JAMA Network Open, je opravdu důkladný. Je založen na 122 007 pacientech, kteří se léčili v Clevelandu v letech 1991–2014. Všichni museli v rámci vyšetření běhat na běžeckém pásu, vědci posléze porovnávali tato data s údaji o úmrtnosti těchto lidí. Podle autorů této práce se jasně prokázalo, že pokud lidé necvičili, bylo to pro jejich zdraví ještě škodlivější, než kdyby kouřili.

Zpráva, která je výsledkem výzkumu, doporučuje časté cvičení a také radí lékařům a dalším expertům v oboru zdravotnictví, aby povzbuzovali pacienty k pravidelnému cvičení. Pozoruhodné je, že vědci nenašli žádnou horní hranici, kde by už nějaká větší cvičení škodila – čím vyšší míra aerobních aktivit, tím lepší bylo přežití. Podařilo se také najít spojení s dalšími zdravotními výhodami pro starší pacienty, zejména co se týká zvýšeného krevního tlaku.

Výhody aktivního životního stylu spojeného s tělesnou aktivitou a sportem jsou sice dlouhodobě vyzdvihované a oceňované, ale tato práce poprvé dokazuje, že sedavý životní styl je ekvivalentem k tomu, jako by měl člověk nějakou vážnou chorobu. Jenže proti ní existuje snadná léčba: začít cvičit.

Cvičení je prospěšné pro všechny

Z výsledků, které práce přinesla, byli překvapení i její autoři. „Nebýt fit na běžeckém pásu znamená pro člověka horší prognózu, než pokud má člověk vysoký krevní tlak, cukrovku nebo je kuřákem,“ uvedl spoluautor práce Wael Jaber pro CNN. „Nikdy jsme neviděli něco tak jasného a objektivního jako tohle,“ dodal Jaber. Podle něj je nyní zásadní, aby se výsledky studie dostaly k veřejnosti.

Zajímavé bylo, že tyto výsledky byly patrné u všech analyzovaných skupin, nezávisle na pohlaví, věku nebo dalších socio-ekonomických faktorech. Nejvíce ze cvičení ale profitovaly ženy. „Ať už je vám čtyřicet nebo osmdesát, bude pro vás cvičení vždy prospěšné stejně,“ řekl Jaber.

Vědci se pokusili prozkoumat rizika nadměrného cvičení, tedy různé pokusy o extrémní sporty, ultramaratony nebo cvičení s nadměrnou zátěží. Žádné nadměrné riziko ale nenašli, vždy jim vycházelo, že čím více člověk cvičí, tím nižší je pravděpodobnost jeho předčasného úmrtí.

Že jsou výsledky této práce věrohodné, potvrdil pro CNN i nezávislý expert doktor Jordan Metzl, odborník na sportovní medicínu, který se na studii nepodílel. Podle něj z této práce jasně vyplývá, že lidé, kteří na tom byli fyzicky nejlépe, dopadli nejlépe. Pokud to tedy lidem jejich praktický lékař nezakáže, rozhodně by měli cvičit, a to klidně i velmi intenzivně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...