Australští vědci objevili v oceánu „ztracený svět“. Je plný života i obrovských hor

U tasmánských břehů byl objeven „ztracený svět“. Skládá se z řetězce vulkanických hor, které se nacházejí asi 400 kilometrů od tasmánského pobřeží. Podmořská horstva se tyčí do výšky až 3000 metrů ode dna, ale k hladině se ani zdaleka nepřibližují, jsou od ní asi dva kilometry. Celé toto území je nečekaně plné života v nejrůznějších formách. Sopky například slouží i velrybám, zřejmě pro navigaci v oceánu.

Prostor objevilo a zmapovalo australské výzkumné plavidlo Investigator během pětadvacetidenní plavby. Vědci popsali, že tyto hory jsou velmi různorodé a značně se od sebe liší – některé jsou ostré vrcholky, jiné jsou zase zploštělé nebo zakulacené. Podle autorů nové studie je téměř nepochopitelné, že něco tak rozsáhlého až doposud unikalo lidské pozornosti. Hlavní příčinou je fakt, že se lidstvu podařilo zatím prozkoumat pouhých 20 procent oceánů.

„Že jsme získali detailní mapy této oblasti, je důležité. Pomáhá nám to totiž lépe porozumět i chránit jedinečné mořské oblasti. Také nám to nabízí možnosti pro další výzkum,“ popsala Tara Martinová, která se na výzkumu podílela. Použila na zkoumání mořského dna moderní metodu, která ukázala podmořské hory ve výjimečném detailu.

Na objevu je podle vědců fascinující, že se ukázalo i to, jaký má tento prostor význam. Funguje zřejmě jako jakási podmořská oáza, která nabízí ideální podmínky pro spoustu živých organismů. Díky tomu je celá oblast, která se nachází jinak v nepříliš úrodných vodách, plná planktonu, ptáků a zejména nečekaného množství velryb.

„Odhadujeme, že toto místo navštívilo během jednoho dne 28 keporkaků, které druhý den vystřídalo přibližně 60 až 80 kulohlavců černých,“ komentoval výsledky Erik Woehler, biolog z organizace BirdLife Tasmania, který se expedice také zúčastnil. „Také jsme pozorovali velké množství mořských ptáků včetně albatrosů a čtyř druhů buřňáků. Je jasné, že jsou důkazem, že tato mořská oáza podporuje život, ať už přímo v moři, nebo nad ním.“

Tyto vulkanické vrcholky jsou podle vědců také jakýmisi majáky, podle nichž se orientují migrující zvířata, zejména velryby. Výrazné horské vrcholky pro ně představují orientační body, když se pohybují z míst, kde se v zimě rozmnožují, do míst, kde se v létě krmí.

Neznámý svět

Byl to první průzkum této oblasti. Expedice byla časově ohraničená, takže se vědcům nepodařilo popsat všechny detaily tohoto pozoruhodného místa. Například neměli prostředky, které by jim umožňovaly ponořit se přímo k sopkám, a tam studovat, jaké druhy tvorů tam žijí. Proto se na místo plánují podívat ještě letos na dvou dalších výpravách a tentokrát budou mít na palubě vybavení, které jim umožní prostudovat detailně i dno.

Experti doufají, že poznají, zda je místo vulkanicky aktivní, nebo zda tam nejsou hydrotermální průduchy, jimiž se mnohdy do oceánu dostávají živiny a teplo.

Obecně totiž platí, že právě na těchto úrodných a současně izolovaných místech se vyskytují pozoruhodné druhy organismů, jaké nikde jinde na planetě nejsou k vidění. Například před dvěma roky se 2000 kilometrů jihovýchodně od Madagaskaru povedlo objevit v podobném prostředí zcela neznámé druhy bloudivců, zvláštních hlubokomořských kroužkovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 10 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 9 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 11 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 13 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...