Australští vědci objevili v oceánu „ztracený svět“. Je plný života i obrovských hor

U tasmánských břehů byl objeven „ztracený svět“. Skládá se z řetězce vulkanických hor, které se nacházejí asi 400 kilometrů od tasmánského pobřeží. Podmořská horstva se tyčí do výšky až 3000 metrů ode dna, ale k hladině se ani zdaleka nepřibližují, jsou od ní asi dva kilometry. Celé toto území je nečekaně plné života v nejrůznějších formách. Sopky například slouží i velrybám, zřejmě pro navigaci v oceánu.

Prostor objevilo a zmapovalo australské výzkumné plavidlo Investigator během pětadvacetidenní plavby. Vědci popsali, že tyto hory jsou velmi různorodé a značně se od sebe liší – některé jsou ostré vrcholky, jiné jsou zase zploštělé nebo zakulacené. Podle autorů nové studie je téměř nepochopitelné, že něco tak rozsáhlého až doposud unikalo lidské pozornosti. Hlavní příčinou je fakt, že se lidstvu podařilo zatím prozkoumat pouhých 20 procent oceánů.

„Že jsme získali detailní mapy této oblasti, je důležité. Pomáhá nám to totiž lépe porozumět i chránit jedinečné mořské oblasti. Také nám to nabízí možnosti pro další výzkum,“ popsala Tara Martinová, která se na výzkumu podílela. Použila na zkoumání mořského dna moderní metodu, která ukázala podmořské hory ve výjimečném detailu.

Na objevu je podle vědců fascinující, že se ukázalo i to, jaký má tento prostor význam. Funguje zřejmě jako jakási podmořská oáza, která nabízí ideální podmínky pro spoustu živých organismů. Díky tomu je celá oblast, která se nachází jinak v nepříliš úrodných vodách, plná planktonu, ptáků a zejména nečekaného množství velryb.

„Odhadujeme, že toto místo navštívilo během jednoho dne 28 keporkaků, které druhý den vystřídalo přibližně 60 až 80 kulohlavců černých,“ komentoval výsledky Erik Woehler, biolog z organizace BirdLife Tasmania, který se expedice také zúčastnil. „Také jsme pozorovali velké množství mořských ptáků včetně albatrosů a čtyř druhů buřňáků. Je jasné, že jsou důkazem, že tato mořská oáza podporuje život, ať už přímo v moři, nebo nad ním.“

Tyto vulkanické vrcholky jsou podle vědců také jakýmisi majáky, podle nichž se orientují migrující zvířata, zejména velryby. Výrazné horské vrcholky pro ně představují orientační body, když se pohybují z míst, kde se v zimě rozmnožují, do míst, kde se v létě krmí.

Neznámý svět

Byl to první průzkum této oblasti. Expedice byla časově ohraničená, takže se vědcům nepodařilo popsat všechny detaily tohoto pozoruhodného místa. Například neměli prostředky, které by jim umožňovaly ponořit se přímo k sopkám, a tam studovat, jaké druhy tvorů tam žijí. Proto se na místo plánují podívat ještě letos na dvou dalších výpravách a tentokrát budou mít na palubě vybavení, které jim umožní prostudovat detailně i dno.

Experti doufají, že poznají, zda je místo vulkanicky aktivní, nebo zda tam nejsou hydrotermální průduchy, jimiž se mnohdy do oceánu dostávají živiny a teplo.

Obecně totiž platí, že právě na těchto úrodných a současně izolovaných místech se vyskytují pozoruhodné druhy organismů, jaké nikde jinde na planetě nejsou k vidění. Například před dvěma roky se 2000 kilometrů jihovýchodně od Madagaskaru povedlo objevit v podobném prostředí zcela neznámé druhy bloudivců, zvláštních hlubokomořských kroužkovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...