Před 600 lety skončil kostnický koncil. Zachránil jednotu Evropy, připravil o život mistra Jana Husa

Rokovaly zde špičky tehdejší světské a církevní moci. Nikdy předtím se na podobné akci nesešlo tolik účastníků a žádný z církevních koncilů netrval tak dlouho. Kostnický koncil, během kterého byl odsouzen a upálen Jan Hus a Jeroným Pražský, trval tři a půl roku a počet obyvatel městečka na březích Bodamského jezera se rozrostl z asi 8000 nejméně na trojnásobek.

Koncil, který skončil před 600 lety, 22. dubna 1418, vyřešil 40 let trvající papežské schizma, nepovedlo se ale vypořádat se s kacířstvím, ani provést zásadní reformy církve. Rozsudky smrti nad českými reformátory pak vyvolaly husitské války, které jako války pro víru znejistěly celou střední Evropu.

Koncil v tehdejším biskupském městě na jihozápadě Německa na hranici se Švýcarskem zinscenoval v roce 1414 římský a český král Zikmund, který chtěl ukončit rozdělení církve a také toužil po císařské koruně. Tu ale nemohl získat bez požehnání papeže. Tento titul si nárokovali hned tři duchovní vůdci, v Římě Řehoř XII., v Avignonu Benedikt XIII. a od roku 1410 ještě Jan XXIII.

Papež proti papeži

Jak k tomu došlo? Schizma vypuklo v září 1378. Tehdy kardinálové, nespokojení s návratem papeže Řehoře XI. z Avignonu do Říma a s autokratickou osobností jeho nástupce Urbana VI., zvolili kardinála Roberta ze Ženevy jako protipapeže Klementa VII. Ten se vrátil do Avignonu do ochrany francouzského království; od té doby proti sobě stáli dva papežové se svými přívrženci.

Když se dlouho nedařily přímé pokusy o dorozumění mezi papeži (v Římě od roku 1389 Neapolec Bonifác IX., v Avignonu od roku 1394 Španěl Benedikt XIII.), dohodlo se 13 kardinálů, kteří odešli i od římského papeže Řehoře XII. (1406–1415), že svolají na březen 1409 koncil do Pisy, aby učinili konec osudnému schizmatu.

Římský Řehoř XII. ani avignonský Benedikt XIII. se ale na koncil nedostavili, proto byli v červnu 1409 sesazeni. Kardinálové pak v červnu zvolili františkána Petra Filarghiho papežem Alexandrem V., kterého o rok později nahradil Jan XXIII., původně Baldassare Cossa z Neapole, který byl údajně dříve pirátem.

Místo „bezbožného dualismu“, jak se pravilo v jednom soudobém traktátu, nastoupila „prokletá trojice“. Neboť jak Řehoř XII., tak Benedikt XIII. se považovali za právoplatné papeže – první pokus znovuzřídit jednotu církve koncilní cestou tedy skončil neúspěchem.

Zikmund proti Osmanům

Svolání kostnického koncilu bylo pak zásluhou krále Zikmunda, který se spojil s papežem Janem XXIII. Zikmund totiž potřeboval jednotné křesťanstvo, aby mohl lépe čelit rozpínající se Osmanské říši. Uspořádání koncilu ohlásil v dopise 30. října 1413. Zástupci tureckého sultána se koncilu zúčastnili také – každý den se účastnili zasedání a královských porad. Další východní mocnost reprezentoval kyjevský arcibiskup Jurij, který  tu působil s pověřením byzantského císaře a patriarchy.

Císař Zikmund, jeho druhá manželka Barbora Celjská a jejich dcera Alžběta Lucemburská na kostnickém koncilu
Zdroj: Meister der Chronik des Konzils von Konstanz/ISBN 3936122202/Wikimedia Commons

Shromáždění se konalo poprvé v historii severně od Alp. Kostnice byla pro římskou i avignonskou větev rozštěpené církve neutrální půdou. Pro město na Bodamském jezeře navíc hovořila politická stabilita a příznivé dopravní a zásobovací podmínky.

Průběh tohoto vrcholného shromáždění, které zasedalo od 5. listopadu 1414 v kostnické katedrále, byl ale dramatický. Se Zikmundovou podporou koncil rozhodl, aby všichni tři papežové abdikovali. Jan XXIII. to ale odmítl a z Kostnice dokonce tajně a v převlečení za pacholka uprchl. Zikmundovi zbrojnoši jej ale dopadli. Abdikoval Řehoř XII., poslední z trojice, avignonský papež Benedikt XIII., odstoupil až v roce 1417.

Budova, ve které se konal kostnický koncil
Zdroj: ČTK

V létě 1415 pak došla s průtahy koncilu trpělivost i Zikmundovi, který odjel do Überlingenu na protilehlý břeh jezera, avšak po týdnu se do Kostnice zase vrátil. Jeho touha po sjednocené církvi se naplnila o dva roky později, když se kardinálové sešli na konkláve v tehdejším kupeckém domě v přístavišti a po třech dnech dohadování zvolili 11. listopadu 1417 v 11 hodin 206. papežem kardinála Oda z Colonny, jenž přijal jméno Martin V. A Zikmund byl pak císařem Svaté říše římské korunován 31. května 1433.

Koncil proti Husovi

Souběžně se koncil zabýval též dalšími záležitostmi církve. Jan Hus byl koncilem odsouzen a upálen na hranici 6. července 1415, pro zastávání Husova učení byl 30. dubna 1416 odsouzen a popraven též Jeroným Pražský.

Biskupové debatující s papežem na koncilu v Kostnici
Zdroj: Wikimedia Commons

V Kostnici se tehdy sešlo přes 300 kardinálů, biskupů a opatů, dvůr Zikmundův i mnoho knížat s doprovodem, odhadem celkem až 20 000 cizinců. Ve městě rychle stouply ceny, což jeden z německých minnesengrů Oswald von Wolkenstein komentoval: „Myslím-li na Bodamské jezero, hned mne bolí peněženka.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 15 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...