Roztok z prasečích výkalů nebo lidské vlasy. Čeští vědci radí domorodcům, jak zabránit konfliktům s divokou zvěří

Konflikty mezi lidmi a divokými zvířaty jsou stále častější v mnoha oblastech světa. Protože zvířatům ubývá jak přirozeného prostředí, tak i zdrojů potravin, jsou zvířata nucena hledat si náhradní prostor. A tak stále častěji pronikají do blízkosti lidských obydlí a na zemědělskou půdu, kde jsou lidmi označována za škůdce, pronásledována a zabíjena. Osvětu, jak pole chránit bez zabíjení zvířat, přináší brožura určená primárně farmářům v Indonésii.

Organizace The Kukang Rescue Program v reakci na tento problém vytvořila zcela novou, unikátní brožuru, která má indonéským farmářům ukázat, jak mohou svá pole chránit před divokými zvířaty, aniž by je museli zabíjet. Kromě toho bude brožura sloužit i jako vzdělávací materiál o ohrožených druzích zvířat žijících v jejich blízkosti.

Kromě stručného popisu každé z klíčových lokalit, na kterých žijí oslovení farmáři, brožura představuje jednotlivé druhy zvířat, důvody jejich ohrožení, ale také jejich přínos pro celý ekosystém i samotné farmáře.

Především však uvádí jednoduché tipy a triky, pomocí nichž mohou farmáři bránit divokým zvířatům v ničení úrody, aniž by je zranili či zabili.

Upozorňuje také na to, jaké postihy lidem hrozí v případě zabití či odchycení chráněných zvířat. Příručka je vyhotovena ve třech jazycích, tj. češtině, angličtině a indonéštině, a doplňují ji originální kresby prezentovaných druhů zvířat.

  • Použijte výkaly domácích prasat a udělejte z nich roztok, který poté nastříkáte na půdu ve vzdálenosti 30 cm okolo plodin. Díky tomu nabydou divoká prasata dojem, že oblast je již teritoriem jiných prasat, a tak se jí vyhnou, aby zabránila případnému konfliktu s jinou skupinou. Pro zaručení dlouhodobé účinnosti je doporučováno aplikovat 2-3 postřiky v intervalu 7 dnů mezi každým postřikem. Tato metoda může efektivně snížit výskyt divokých prasat až o 50 %.
  • Rozšiřte po okolí lidské vlasy, získané například od kadeřníků. Vlasy umístěné v blízkosti plodin se dostanou do nosní dutiny prasat, kde způsobí podráždění a znesnadní dýchání. Díky tomu prasata začnou vydávat volání varující ostatní jedince před vstupem na farmu.
  • Použijte kokosová vlákna společně se sušenými kokosovými listy – několik svazků kokosových vláken svažte dohromady tak, aby trsy vláken směřovaly ven, a ty pak umístěte okolo plodin. Trsy vláken budou způsobovat bolest v nosní dutině či očích prasat, pokud se pokusí dostat se ke kořenům a hlízám rostlin.
  • Dělejte hluk (například pomocí bambusového děla) – tím prasata vystrašíte a odeženete.
  • K vystrašení prasat použijte domácí psy.

Brožura je výsledkem spolupráce anti-konfliktního týmu organizace The Kukang Rescue Program s 67 indonéskými farmáři a jejich rodinami žijícími v různých lokalitách na hranicích chráněného pralesa v provincii Severní Sumatra, jejichž farmy jsou často navštěvovány divokými zvířaty, které ničí jejich úrodu.

Členy anti-konfliktního týmu byli jak čeští dobrovolníci a členové organizace, tak i její indonéští zaměstnanci. Jejich úsilím bylo předcházet konfliktům farmářů s divokými zvířaty. Pomocí dotazníků zjišťovali, jaké mají farmáři o zvířatech znalosti, jaký k nim mají vztah i jaké druhy a jak často jejich pole navštěvují. Na základě těchto informací byl vytvořen seznam 18 druhů živočichů, které se s místními lidmi nejčastěji dostávají do konfliktu.

Záchrana outloně váhavého

Jedním z ohrožených živočichů, který je na farmách považován za škůdce ovocných stromů a který se tak nezřídka stává obětí farmářů, je outloň váhavý (Nycticebus coucang), cílový druh záchranného projektu The Kukang Rescue Program. Projekt však usiluje o ochranu i dalších pronásledovaných a ohrožených druhů v oblasti severní Sumatry i celé Indonésie.

Vznik této osvětové brožury je jedním z velmi důležitých nástrojů k dosažení tohoto cíle. „Dokud místní lidé a konkrétně farmáři nebudou divoká zvířata dobře znát a nebudou vědět, jak jsou pro přírodu a pro ně samotné důležitá, nikdy je nezačnou chránit,“ vysvětluje Lucie Čižmářová, koordinátorka veterinární péče a welfare záchranného programu Kukang.

„I když je brožura primárně určena pro farmáře na severní Sumatře, věříme, že představení jednotlivých druhů živočichů, jejich významu a ohrožení a především způsobů, jak je nenásilně držet dál od lidských obydlí a zemědělské půdy, bude užitečné například i pro další ochranářské projekty nejen v Indonésii, ale i v dalších oblastech s častými konflikty lidí s divokými zvířaty,“ vysvětluje František Příbrský, vedoucí záchranného programu Kukang.

Brožura vznikla i díky podpoře a spolupráci se Zoo Ostrava, Zoo Olomouc a Zoo Liberec, které jsou dlouholetými partnery projektu. Brožura je k dispozici na webu programu ke stažení v české i anglické verzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 14 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 15 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 17 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.