Turecko po zmařeném povstání

Následky těžkých střetů jsou stále patrné před policejní centrálou v Ankaře

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil, že Moskva je znepokojena situací u svých hranic a přijímá příslušná opatření. Rusko reaguje na situaci v Turecku, Arménii a Kazachstánu.

"USA jsou naším strategickým partnerem, ale říkáme, že máme dokumentační důkazy o přípravě spiknutí proti naší vládě. Zklamalo by nás, kdyby nás naši přátelé žádali, abychom důkaz ukázali, když jeden člověk usiloval o svržení naší vlády," dodal Yildirim na adresu Gülena.

"Máme dokumentační důkazy o přípravě spiknutí proti naší vládě," řekl doslova premiér Yildirim před novináři.

Kerry také poznamenal, že USA žádost o vydání klerika Gülena, který žije v Pensylvánii, ještě neobdržely. Sdělil také, že Amerika potřebuje "důkazy, ne obvinění". Turecká vláda obviňuje Gülena za přípravu povstání.

Americký ministr zahraničí John Kerry zdůraznil, že také NATO, jehož je Turecko členem, má své požadavky týkající se demokracie. "NATO bude samozřejmě velmi pečlivě sledovat, co se děje. A já doufám, že Turecko se posune směrem, o kterém oni sami mnohokrát říkali, že je základem jejich státu," prohlásil šéf americké diplomacie.

Premiér Yildirim také zpřesnil některé dosavadní údaje. Zranění podle něj utrpělo celkově 1491 osob. Sdělil rovněž, že zatčeno bylo 7543 lidí včetně 6038 vojáků.

Podle německé diplomacie zatím dramatické události v Turecku zřejmě nijak neovlivnily stávající dohodu s EU o vracení uprchlíků z Řecka.

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová varovala Turecko před možným znovuzavedením trestu smrti. Žádná země s tímto druhem trestu nemůže být členem EU, vzkázala ohledně dalších jednání o sbližování Turecka s Unií.

Turecká základna Incirlik je podle časopisu New Yorker využívána jako největší úložiště jaderných zbraní NATO. Podle amerického odborníka na jadernou problematiku Hanse Kristensena je v podzemních bunkrech v Incirliku až 50 vodíkových bomb B-61, tedy přes 25 procent všech jaderných zbraní NATO.

Základna byla krátce po povstání odstavena z provozu a zatčen její velitel. V neděli byl provoz v areálu obnoven. 

Úřady začaly s výslechy zatčených generálů. Mezitím bylo kvůli nezdařenému puči z pozic odvoláno na 30 guvernérů a více než 50 vysokých úředníků.

Státní média uvádí, že bylo zadrženo už více než 100 generálů a admirálů po celé zemi. 

Turecký prezident Erdogan zopakoval obvinění duchovního Fethullaha Gülena z přípravy puče. Vyzval Spojené státy k jeho vydání, tamní diplomacie ale trvá na dodání jasných důkazů. Sám Gülen zapojení do povstání odmítá.

Čistky se nevyhnuly ani vojenské akademii tureckého letectva, kde protiteroristické sbory podle úřadů "pátrají po pučistech".

Západoevropské akciové trhy po nezdařeném puči v Turecku zamířily vzhůru, index FTSEurofirst 300 přidával až zhruba 0,7 procenta, zisky ale později zmírnil.Turecké akcie však klesly.

Pod policejním dozorem je podle turecké agentury Dogan aktuálně 36 generálů a deset z nich bylo umístěno do prozatímní vazby.

Nad rozsahem a rychlostí tureckých opatření už se začínají podivovat také zahraniční pozorovatelé. Vývoj v zemi bude důležitým tématem také pondělní schůzky ministrů zahraničí EU. Šéfka unijní demokracie Federica Mogheriniová už zmínila, že Turecko musí v každém případě respektovat právní stát.

V Turecku pokračují rozsáhlé represe s údajnými pučisty. Zatčeno je dosud na 6000 lidí, zejména z armády a soudnictví. Čistky se nevyhnuly ani policii, kde bylo odvoláno na 8000 příslušníků.