Střelba v ostravské nemocnici

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha udělala nemocnice vše správně. "V roce 2018 jsme schválili ochranu měkkých cílů, i nemocnice v Ostravě čerpala peníze na školení personálu," uvedl.

Bezpečnostní poradce Petr Bárta upozornil, že 36 hodin od útoku hrozí takzvaný copycat effect, tedy zopakování útoku na jiném místě. "Pro člověka, který se na to teprve chystá, tohle může být spouštěč. Důležité je proto spíše rozebírat osud obětí než osobu útočníka a způsob provedení útoku," varoval.

Podle prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR Jiřího Kameníka je klíčové, aby místní policie znala své sousedy. Situacím, jako byla ta v Ostravě, lze předcházet jen díky tomu, myslí si Kameník.

"Asi dvacet procent mužů strávilo hodiny tím, že si představovali, jak někoho vraždí. Čtyři z pěti lidí jsou schopni zabít, když jsou k tomu správně navedeni. To, že se nevraždíme, je zázrak civilizace. Každý musí pracovat se svou fantazií," doporučil psycholog Jeroným Klimeš.

Útočník podle něj zřejmě několik let snil o agresi, napovídá tomu to, že již byl trestaný.

Jednou z obětí byl otec, který se postavil střelci a zachránil tak svoji dceru, sám ale zraněním podlehl. "Jeho dcera bude mít tu výhodu, že on se stane jejím hrdinou. Bude už napořád žít s tím, že její otec byl hrdina; kdyby se ale třeba její rodiče rozvedli, žila by třeba s tím, že její otec nebyl nic moc. Smrt idealizuje," zhodnotil psycholog Jeroným Klimeš.

"Na opravdový útok se nedá připravit. I trénovanému člověku se může stát, že v reálné situaci ztuhne a nemůže se ani hnout," upozornil psycholog Jeroným Klimeš.

"Uteč, schovej se, bojuj. V tomhle pořadí. Vychází to z metodiky FBI. Bojovat budou v případě útoku spíše ti, kteří se nestihnou schovat – byť třeba jen pohledově – nebo utéct, ale budou mít dost času na přípravu. Sáhnou třeba po běžných předmětech, jimiž se budou bránit. Ale k tomu nedojde v epicentru útoku," zdůraznil poradce Petr Bárta.

Tomáš Apeltauer z VUT doporučuje všem, aby si prostudovali evakuační plány budov, v nichž se pohybují. "Lidé mají tendence odcházet stejnou trasou, jakou přišli. Bez ohledu na to, jestli je to ta nejrychlejší. A také následují osobu před sebou. Jenže co když to bude třeba bezpečnostní pracovník, který běží naopak úplně někam jinam zasahovat?" varoval.

Prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR Jiří Kameník upozornil, že zvýšená bezpečnostní opatření v nemocnicích budou podle něj nutně na úkor pohodlí zdravotníků i pacientů. 

Bezpečnostní poradce a školitel Petr Bárta se nedomnívá, že by přítomnost ozbrojené ochranky v nemocnici v případě dnešního útoku dokázala zabránit nejhoršímu. "Je to můj názor, ale vzhledem k rychlosti a agresi útoku by ozbrojená ochranka stejně nemohla reagovat. Spíše by byla jedna z prvních, kteří by byli na místě zasaženi," myslí si Bárta.

Podle psychologa Jeronýma Klimeše není společnost připravená a ochotná zavádět takové technologie, které by mohly například identifikovat budoucího útočníka v davu podle toho, že je před útokem nervózní. "Když chcete být přesní, tak se musíte smířit s tím, že vás občas sejme ochranka jenom proto, že se potíte – protože se s vámi ráno rozešla partnerka nebo vám umírá otec," myslí si psycholog.

Psycholog Jeroným Klimeš upozornil, že proti útoku osamělého střelce se prakticky nelze bránit dopředu: "Je to druh coming outu. Útočník to skrývá, připravuje se a pak s tím jde ven. A všichni kolem jsou překvapení."

Tomáš Apeltauer z VUT se věnuje modelování obrany takzvaných měkkých cílů. "Modely nám mohou ukázat, kde v případě evakuace vznikne fronta. Na tom místě by totiž mohla vzniknout panika. Naším úkolem je najít opatření, které vznik front minimalizuje," popsal.

Kromě nemocnic patří mezi takzvané měkké cíle také dopravní terminály nebo navštěvované kulturní stánky, upozornil Tomáš Apeltauer z VUT. Podle něj je nereálné všechny z nich vybavit bezpečnostními rámy. U každého z nich by ale mělo být vyhodnoceno, jaký typ útoku je nejvíce rizikový a co v případě útoku dělat.

"Z toho, co o průběhu dne víme, nevyplývá nic, co by naznačovalo, že postup neprobíhal správně," vyzdvihl Tomáš Apeltauer z VUT práci záchranářů a policie i lidí, na které útok mířil. "Vyplývá to i z výpovědí jednotlivců, kteří popisují přesně tu strategii, jakou bychom měli zaujmout. Je naprosto správně, že se v prostoru, který známe, zamkneme a počkáme na příchod policie a záchranářů."

Bezpečnostní poradce a školitel Petr Bárta rovněž pochválil zásah policie. Nevyčítá jí ani to, že zadržela muže, který byl jen kolemjdoucím. "V takových případech jsou největší problém situace. Muž přišel, střílel, odešel, další informace jsou nulové. Klíčové je zjistit, kde je. To pak může být za pachatele označen i někdo jiný, ale jinak se to asi udělat nedá," řekl.

Po události v Uherském Brodě, kde před čtyřmi lety starší muž zastřelil osm lidí, se policie na obdobný útok připravovala: pro podobné události má připraveno v celé republice přes 200 hlídek vybavených balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. Jde o takzvané prvosledové hlídky.

Podle bezpečnostního poradce a školitele Petra Bárty se útočníci k podobné střelbě většinou připravují dopředu. "Nejednají afektově, mají to připravené. Je možné, že střelec si nemocnici prošel a našel si ideální cíl, navíc ráno bývá největší nával lidí. Útočníci se připravují, aby to jednání bylo z jejich pohledu co nejúspěšnější a s minimálním rizikem," zhodnotil Bárta.

Psycholog Jeroným Klimeš by vyšetřovatelům doporučil, aby zjistili, proč útočník střílel právě ráno. "Zaujalo mě, že muž byl v nejhorším psychickém stavu právě ráno. Lidi vídám v tomhle stavu ráno tehdy, pokud celou noc nespali a hádali se v duchu s představovaným protivníkem. Zajímalo by mě, jestli ten člověk v noci spal – a jestli spal poslední tři čtyři dny," spekuloval Klimeš. 

Střelbě v Ostravě se věnuje pořad 90' ČT24.