Prezidentské volby v Rusku

Podle exit pollu agentury FOM skončil druhý kandidát komunistů Pavel Grudinin (11,9 %). Nacionalista Vladimir Žirinovskij získal 6 %, novinářka Xenia Sobčaková 2 %, liberální ekonom Grigorij Javlinskj 1 %, podnikatelský ombudsman v kanceláři prezidenta Boris Titov 0,7 %, ultralevicový politik Maxim Surajkin taktéž 0,7 % a nacionalista Sergej Baburin 0,6 % hlasů, uvádí FOM.

Opoziční politik Alexej Navalnyj prohlásil, že kandidátka Xenia Sobčaková se mu před časem přiznala, že jí "slíbili hromadu peněz", pokud bude kandidovat na prezidentku Ruska. Podle Navalného s ní tyto okolnosti řešil ještě před tím, než vyhlásila kandidaturu. Sobčaková nyní obvinila Navalného ze lži. Nicméně jej vyzvala, aby s ní spolupracoval. "Existují cíle, které nás spojují. Jsou důležitější než naše protiklady," uvedla podle deníku Novaja Gazeta. Sobčaková zakládá spolu s bývalým členem Státní dumy Dmitrijem Gudkovem novou občanskou iniciativu.

Ústřední volební komise oznámila, že žádná porušení volebních pravidel, která by mohla výsledek voleb ovlivnit, zaznamenána nebyla.

O počtu hlasujících zatím nejsou přesnější informace. Hodinu před uzavřením volebních místností, kdy se hlasovalo už jen v nejzápadnější Kaliningradské oblasti, ohlásila volební komise účast 60 procent.

Podle exit pollu agentury VCIOM skončil druhý kandidát komunistů Pavel Grudinin (11,2 %). Nacionalista Vladimir Žirinovskij získal 6,7 %, novinářka Xenia Sobčaková 2,5 %, liberální ekonom Grigorij Javlinskj 1,6 %, podnikatelský ombudsman v kanceláři prezidenta Boris Titov 1,1 %, nacionalista Sergej Baburin 1 % a ultralevicový politik Maxim Surajkin 0,8 % hlasů, uvádí VCIOM. 

„Ekonomický skok Krymu potom, co se přidal k Rusku, nastal,“ domnívá se Leo Luzar, expert KSČM na zahraniční politiku. „To, že se srovnal s úrovní ostatních krajů Ruska, je zcela zřejmé. Ale oproti stávající Ukrajině si myslím, že si občané stěžovat nemůžou,“ řekl ve vysílání ČT24.  

„Lidé na Krymu očekávali, že se jim zlepší situace okamžitě (po anexi), to samozřejmě nenastalo,“ řekl ve vysílání ČT24 odborník na Rusko Karel Svoboda z FSV UK. „Velká část toho, jak fungovali v rámci Ukrajiny, byla i dílem místních politiků, kteří tam víceméně v nějaké podobně zůstali i pod Ruskem. Čili tam podle mých zpráv nastává jisté rozčarování. Na druhou stranu, že by se lidé na Krymu toužili vracet k Ukrajině, to podle toho, co vím, nenastalo,“ dodal Svoboda.

Ruského prezidenta volí také obyvatelé poloostrova Krym, který Rusko anektovalo přesně před čtyřmi lety. "Nedá se říci, že by se místním vedlo lépe po materiální stránce, po prvotním nárůstu platů se jejich výše opět snížila a k dnešnímu dni je průměrná mzda na Krymu 22 000 rublů, což se od jiných regionů Ruska příliš neliší, pro obyvatele Krymu je to ale málo. Ale lidé jsou spokojení," popsal tamní situaci pro ČT politolog Dmitrij Omelčuk.

Polovina z dosavadních 1200 stížností na průběh voleb je podle volební komise neoprávněná. 

"Na jihu Ruska – v Ingušsku či v Čečensku – se čeká účast přes 99 procent," uvedl zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas. 

Vstupy do ruských konzulátů na Ukrajině blokují ukrajinské bezpečnostní složky i místní nacionalistické skupiny. Podle Kyjeva se jedná o odvetu za to, že ruského prezidenta mohou volit i obyvatelé Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo.

Volební účast už dosáhla podle volební komise šedesáti procent.

S tím, že v současnosti neprobíhá nová studená válka, souhlasí i diplomat a exministr zahraničí Jan Kavan. „Mám ovšem obavu, že taková určitá rusofobie a výmysly, jako že Rusko představuje vojenskou hrozbu například střední Evropě včetně Česka, nás můžou dotlačit ke studené válce,“ řekl Kavan ve vysílání ČT24.

V souvislosti se vztahy Ruska a Západu se často mluví o nové studené válce. Podle politického geografa Michala Romancova z FSV UK ale tato paralela nesedí. „Soupeření mezi USA a SSSR bylo primárně soupeření ideologické. Moskva dnes nenabízí žádnou ideologii, která by snesla srovnání s tím, co se dělo od konce 2. světové války do konce 80. let. Nesedí to, ani pokud jde o fyzické kapacity, protože SSSR byl ve své době nesrovnatelně mocnější, než je dnešní Ruská federace. Kde to naopak sedí: jedná se stále o dvě jaderné supervelmoci,“ uvedl Romancov ve vysílání ČT24.

"Vláda se tváří, že ji s nimi nic nespojuje, tyto organizace za ni tedy dokonale odvádějí tu nejšpinavější práci, ať už jde o boj s opozicí, nebo o další vojenské operace, například v Sýrii. Takové jsou její metody, tohle je jejich technologie," dodal Kolesnikov.

"Nejpozději od konfliktu na Donbasu, ale fakticky ještě dříve, za sebe stát nechává dělat tu nejšpinavější práci," řekl o současném ruském režimu v rozhovoru pro ČT ruský politolog Andrej Kolesnikov. "Mládežnické organizace, které vznikly jakoby samy od sebe, lidé, kteří útočí na demokratické aktivisty, soukromá armáda v Sýrii, to všechno jsou věci, které státu ve skutečnosti škodí, dokonce morálně," myslí si Kolesnikov.

Několik volebních pozorovatelů podle moskevského rozhlasu pracovníci volebních komisí vykázali mimo hlasovací místnost s odůvodněním, že jejich doklady jsou zfalšované. V čečenské metropoli Grozném pohrozili podle něj jistému pozorovateli fyzickou likvidací.

V ruských médiích se objevují zajímavosti doprovázející volby. V Murmanské oblasti uspořádali hlasující v národních krojích spontánní koncert, uvedla televize Rossija 24. V Novgorodě vypsali pro voliče soutěž o nejlepší selfie, vítěz dostane auto Niva. Fotografie prý do soutěže zasílali i zahraniční pozorovatelé. Jekatěrina Červovová z Kemerova údajně odevzdala hlas pouhé půldruhé hodiny po porodu. V Burjatsku na Sibiři se jeden volič dostavil k hlasovací urně v převlečení za medvěda. V Ingušsku odpoledne odevzdal hlas nejstarší obyvatel země Appaz Alijev, kterému je 122 let.