Téma Zemřela britská královna Alžběta II. strana 2 z 2

Nový britský král Karel III. přednesl v pátek v podvečer svůj první projev k národu. Vzpomínal v něm na svou matku, královnu Alžbětu II., a její dlouholetou službu veřejnosti. Královna Alžběta II. byla inspirací, její skon nás naplnil zármutkem, jako ona chci slíbit doživotní službu vlasti, uvedl. V sobotu bude Karel III. v londýnském Paláci svatého Jakuba oficiálně prohlášen králem.

S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.

S nástupem svého manžela Karla III. na trůn se Camilla stává královnou manželkou. Právě otázka jejího titulu byla ve Spojeném království řadu let předmětem diskusí. Jindy samozřejmá věc – tedy že králova choť bude královnou – byla v případě rozvedené Camilly zamotanější.

Po úmrtí královny Alžběty II., která své zemi vládla rekordních sedmdesát let, se bude muset ve Velké Británii hodně věcí změnit – od bankovek až po státní hymnu. Některé se uskuteční ihned, jiné potrvají roky. Smrt panovnice představuje pro Brity tíživý, ale i převratný moment. Podle ostrovních médií dosáhnou náklady na pohřeb a následnou korunovaci odhadem šesti miliard liber. Bude to však jen zlomek peněz, které bude muset země vynaložit na další inovace.

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

Přestože se během své vlády vydala na devět desítek oficiálních zahraničních cest a stala se nejzcestovalejší hlavou státu v historii, do České republiky přijela Alžběta II. jedinkrát. Koncem března 1996 zavítala do Prahy a Brna na pozvání prezidenta Václava Havla a strávila zde se svým manželem princem Philipem tři dny. Šlo o první a jedinou oficiální návštěvu britského panovníka v Česku.

Život a vládu Alžběty II. sledovaly zprvu rozhlasové mikrofony, později se přidaly i televizní a filmové kamery. Prostřednictvím rozhlasu se obrátila na veřejnost už jako mladá princezna. Z Alžbětiny korunovace v roce 1953 vysílala televize BBC přímý přenos, který se stal milníkem v historii médií. V pozdějších letech neváhala panovnice před kamerami poodhalit svůj smysl pro humor. Zahrála si samu sebe ve skeči s Jamesem Bondem nebo pozvala na čaj pohádkového medvídka Paddingtona.

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Informaci o úmrtí večer zveřejnil královský palác. Novým panovníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se stal její syn princ Charles. Ve svém prvním prohlášení jako král Karel III. uvedl, že truchlí kvůli odchodu vážené panovnice a milované matky. Alžběta II. zemřela na skotském zámku Balmoral, kam za ní během čtvrtka přijeli členové rodiny. Ještě v úterý královna plnila své pracovní povinnosti, když jmenovala do funkce premiérku Liz Trussovou.

K úmrtí britské panovnice Alžběty II. se vyjádřili také politici přímo z Británie a ze zemí britského společenství (Commonwealthu). Nová britská premiéra Liz Trussová ji označila za skálu, na které byla vystavěna moderní Británie.

Čeští politici vyjadřují soustrast britské královské rodině po úmrtí královny Alžběty II. Prezident Miloš Zeman ocenil její celoživotní oddanost britské monarchii, podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) zase odešel symbol statečnosti, pracovitosti, oddanosti a lidství. Premiéra Petra Fialu (ODS) zpráva o úmrtí panovnice hluboce zarmoutila.

Okamžikem skonu královny Alžběty II. se rozběhl desítky let připravovaný plán nazvaný „Operace London Bridge“, kterým se řídí britská ministerstva, londýnská metropolitní policie, veřejnoprávní média i ostatní země Společenství. O některých detailech rozhodovala sama Alžběta II., další schválil její syn a nový král, Karel III.

Okamžitě po oznámení úmrtí britské královny Alžběty II. začaly přicházet ohlasy ze zahraničí.  Například podle amerického prezidenta Joea Bidena byla zdrojem hrdosti pro celé generace Britů. Francouzský prezident Emmanuel Macron o ní uvedl, že byla přítelkyní Francie.

Okamžitě po oznámení Buckingamského paláce, že královna Alžběta II. zemřela, se začali v celém Spojeném království scházet lidé, aby vzdali hold panovnici, která stála v čele země sedmdesát let.

Od okamžiku, kdy jí arcibiskup z Canterbury při korunovaci v červnu 1953 pomazal čelo svěceným olejem, považovala Alžběta II. svou panovnickou roli za svátost. Celý život se řídila slibem, který dala už o svých 21. narozeninách – sloužit britskému lidu a impériu. Společnost, kultura i politika se za tu dobu nesčetněkrát změnily, impérium se rozpadlo, ale Alžběta svému slibu dostála. Zemřela ve věku 96 let, ve službě svému lidu.