Téma Volby 2018 strana 4 z 5

Komunální a senátní volby nenechaly chladnými ani předsedy sněmovních stran. Z devíti subjektů zastoupených v současné Poslanecké sněmovně se hlasování zúčastnilo hned pět jejich předsedů. Zatímco lídři TOP 09, KSČM, STAN a KDU-ČSL své kandidatury proměnili v zisk mandátu, předseda ČSSD Jan Hamáček post zastupitele v Mladé Boleslavi nezískal.

Bývalý druhý muž komunistické strany Josef Skála, který na jaře svedl neúspěšný boj o křeslo stranického šéfa, vyzval předsedu KSČM Vojtěcha Filipa k rezignaci. Důvodem je podle Skály stranický výsledek ve víkendových komunálních a senátních volbách. Filip označil Skálovu výzvu za irelevantní, podle něj měl Skála sám kandidovat, aby ukázal, jakou má podporu.

Komunální volby v Olomouci vyhrálo ANO, získalo 14 mandátů v 45členném zastupitelstvu. Druhé skončilo ProOlomouc a třetí koalice Pirátů a Starostů, obě uskupení mají po šesti mandátech. Vítězné ANO už ukončilo první kolo jednání o případné koaliční spolupráci, dál bude jednat se všemi stranami kromě SPD a KSČM.

O víkendu skončilo první kolo senátních voleb. Již tradičně se o posty ucházeli kandidáti různých profesí a zaměření. Přesto bychom mohli vyčlenit jednu skupinu z nich, která byla specifická – neúspěšní prezidentští kandidáti. Jak ve volbách dopadli a přinesla jim prezidentská kandidatura nějakou výhodu v těchto volbách?

Vítězi proběhlých komunálních voleb jsou nezávislí kandidáti, což by měl být pro současné politické strany jasný signál k zamyšlení. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodla socioložka a bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, politoložka Vladimíra Dvořáková a bývalý český premiér Petr Pithart (KDU-ČSL). Za pozitivní aspekt voleb se dá podle Dvořákové považovat fakt, že v Praze uspěla strana na základě své práce v jedné z městských částí. Strany si tak podle ní snad uvědomí, že ve volbách skládají účty za svou práci a úspěch nemůže být čistě výsledkem jejich marketingu.

V říjnových senátních volbách uspěli kandidáti již v prvním kole hned ve dvou případech, ve zbývajících 25 se bude příští týden konat druhé kolo. V něm se utkají nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. V deseti obvodech má své kandidáty hnutí ANO, nejsilnější vládní i sněmovní strana. Jaké šance má však Babišovo hnutí na úspěch? Podaří se mu posílit své pozice v Senátu?

Jeden úspěch nestačil. V komunálních volbách před čtyřmi lety někdejší středoškolský učitel Jan Čižinský získal díky pověsti občanského aktivisty starostovský řetěz na Praze 7, v letošním hlasování tento úspěch obhájil, a navíc si připsal i kvalitní výsledek ve volbě centrálního zastupitelstva. V pelotonu nově zvolených formací je rovnocenným partnerem Pirátům, ODS i široké středopravicové koalici, jako jediný přitom svou kandidátku vystavěl zespoda – sběrem občanských podpisů.

Vítězem českých komunálních voleb se sice stalo hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, avšak vzhledem k neúspěchu v Praze má jeho úspěch hořkou příchuť. Shodují se na tom komentáře zahraničních médií, která si všímají rovněž vzestupu ODS a propadu sociálních demokratů.

V aktuálních senátních volbách byl pouze ve dvou z 27 obvodů zvolen senátor už po 1. kole. Křeslo v horní komoře získali jmenovci Jiří Drahoš a Jiří Čunek. V dalších ohledech se už ale oba čerstvě zvolení senátoři liší. Zatímco Čunek se v politice pohybuje od roku 1990 a je regionálně známou osobností, Drahoš do politického života vstoupil až v loňském roce a hned na celostátní úrovni.

Voliči v Česku rozhodli o výsledcích prvního kola senátních voleb. V něm získali senátorský mandát pouze dva kandidáti – Jiří Čunek a Jiří Drahoš. Ve zbylých 25 obvodech proběhne v pátek 12. a v sobotu 13. října druhé kolo voleb. Podívejte se na detailní mapu výsledků kandidátů na senátory ve všech obcích, kde volby proběhly.

Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (ČSSD) označil volební výsledek své strany za pořádný debakl. Voliči podle něj nechtějí jen plané sliby, ale lídry, kteří oslovují svými myšlenkami pro rozvoj země. ČSSD nyní čeká dlouhá reformní cesta, uvedl v neděli na Facebooku.

V reakci na výsledek ČSSD ve volbách oznámil rezignaci na stranické funkce poslanec a místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna. Vede ho k tomu chabý volební výsledek strany v regionu i na celorepublikové úrovni, uvedl pro server iRozhlas.cz. Foldyna kandidoval v komunálních volbách v Děčíně, kde sociální demokraté získali jediný mandát.

Česká tisková kancelář (ČTK) při letošních obecních a senátních volbách vůbec poprvé použila automaticky generované zprávy. „Hlavním přínosem letošní novinky bylo zrychlení zpravodajského servisu při překlápění dat Českého statistického úřadu, omezení lidských chyb a ulehčení práce zpravodajům, kteří se tak mohli více zaměřit na ohlasy a další zajímavosti z voleb,“ vysvětlila šéfredaktorka ČTK Radka Matesová Marková.

V prvním kole senátních voleb uspěl na Vsetínsku Jiří Čunek, který překročil 50% hranici a získal mandát už v prvním kole. V Praze výrazně bodují kandidáti známí z prezidentské volby: Pavel Fischer, Jiří Drahoš či Marek Hilšer – také Drahoš uspěl hned napoprvé. Velmi dobrý výsledek zaznamenal i Jaroslav Kubera (ODS) na Teplicku či nezávislý kandidát Ladislav Faktor na Českobudějovicku. Naopak některá známá jména neuspěla, to je případ třeba bývalého premiéra Jiřího Paroubka či bývalého hejtmana Davida Ratha.

V komunálních volbách už jsou sečteny téměř všechny okrsky. Nejvíce hlasů tradičně získala místní sdružení nezávislých. ANO zvítězilo v krajských městech kromě Liberce a Prahy, kde míří až k pátému místu. V senátních volbách mají zatím dva jisté vítěze lidovci, ve druhém kole ale budou nejsilněji zastoupeny ODS a ANO.

I když se hnutí ANO tentokrát tolik nedařilo v Praze, potvrdilo komunálními volbami svou dominanci. Zato výsledky sociálních demokratů ve velkých krajských městech jsou tristní. Vyplývá to z vyjádření politologů pro Českou televizi.

V zastupitelstvu hlavního města Prahy budou poprvé od sametové revoluce chybět sociální demokraté a komunisté. Vyplývá to z průběžných zisků obou stran při sečtení více než 70 procent okrsků. Neúspěch je pro obě politické síly důležitou zprávou.

Volby skončily, ale někteří komisaři mají na co vzpomínat. Třeba v Popovicích na Uherskohradišťsku připadly volby na den tradičních slováckých hodů, volební místnost tak zaplnili lidé v krojích. Po sobotní druhé hodině odpolední pak začalo obzvláště náročné sčítání. Komise musí kontrolovat často i velmi rozměrné hlasovací lístky – nebo spíše listiny – a hledat, kde všude nechali lidé křížky.

Voliči rozhodli o složení obecních zastupitelstev. O hlasy se ucházela nejen místní uskupení, ale také všechny sněmovní strany. Jak silné měly obsazeni mezi všemi 216 tisíci zájemci o post zastupitele? Na největším počtu míst se voličům nabízeli kandidáti lidovců, naopak Piráti a SPD se omezili zejména na větší města.

Voliči v Česku dokončili hlasování o tom, kdo bude v příštích letech určovat chod jejich měst či vesnic. Na třetině území republiky pak lidé předurčili, kdo se stane jejich senátorem. Volební místnosti se uzavřely v sobotních 14 hodin.

Voliči si vybírali zastupitele v nejmenší české vesnici i v tisíci metrech nad mořem nebo těsně u státních hranic. Volily taky obce s nejvyšší mírou exekucí či vysokým procentem nezaměstnanosti. Někde své posty obhajovali i starostové, kteří jsou ve funkci už více než čtvrt století.

Ve 22 hodin skončil první den komunálních a senátních voleb. Svůj hlas odevzala nejčastěji pětina až třetina voličů, v některých menších obcích až polovina. Průběh hlasování je podle volebních komisařů a mluvčích samospráv klidný. Lidé mohou hlasovat ještě v sobotu od 8 do 14 hodin.

Policie v Ústeckém kraji vyšetřuje hned několik podezření z ovlivňování voleb na Chomutovsku, Teplicku i v Mostě. V několika obcích mělo dojít k účelovému přihlašování nových obyvatel, jednoho člověka už policisté obvinili. V Bílině přijali kriminalisté oznámení na podezření na kupčení s hlasy a přímo v průběhu voleb vyšetřovali dění v jedné z volebních místností. V Mostě se zase zajímají o vyznění jednoho předvolebního plakátu.

Ačkoliv se Senátu často hanlivě přezdívá „odkladiště politiků“, v řadě případů slibná politická kariéra začala právě v horní komoře. A to přesto, že je úspěšný start v Senátu ztížen zákony: zatímco poslancem se člověk může stát už po dosažení 21 let, tak v případě senátorů stanoví zákon tuto hranici až na 40 let. I tak se ale od založení Senátu v roce 1996 našlo dost kandidátů, kteří po úspěšných volbách zamířili také do vlády či nejvyšších stranických pater.