Vladimír Špidla strana 2 z 3

Petr Pavel má šanci dělat to, co slíbil, a pokud to dělat bude, bude to dobře pro Česko, myslí si poslanec Radek Vondráček (ANO). Bývalý premiér Vladimír Špidla zdůraznil, že prezident je z ústavy neodpovědný, a tudíž nemá právo na nějakou radikální iniciativu. Pavel to jako bývalý voják zvyklý sloužit podle něj snad chápe. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ocenil, že se Pavel hlásí ke své minulosti, což v Česku nebylo vždy zvykem. Všichni byli hosty speciálního vydání Událostí, komentářů věnovaných inauguraci.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v podvečer v pražské Kramářově vile setkal se svými devíti předchůdci ve funkci předsedy vlády. Pozval je na slavnostní večeři u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky. Chci a pokládám za vhodné, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě, řekl Fiala na tiskové konferenci po obědě s hlavou státu. Po večeři se současní i bývalí političtí představitelé sešli na koncertě v pražském Rudolfinu, který připravil úřad vlády ve spolupráci s Českou filharmonií.

Zdravotnické a sociální odbory nesouhlasí se zavedením nadstandardů ve zdravotnictví, které by omezily rozsah hrazené péče. O jejich vrácení do hry mluvil na sobotní programové konferenci TOP 09 ministr Vlastimil Válek. Odbory na rozdíl od něj tvrdí, že návrh je asociální, a za demagogické označily tvrzení, že nadstandardy by přinesly zkvalitnění péče pro všechny pacienty. Rezervovaně se k návrhu staví i politici koaličních ODS a STAN.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Levicové politické strany se i po komunálních a senátních volbách potýkají s problémy. Nedaří se jim prosadit se ve volbách do zastupitelstev, kde bývaly silné, a ani v senátních volbách nezaznamenávají větší úspěchy. Jak si vedly ČSSD a KSČM?

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 11 postupují Hana Kordová Marvanová (za ODS) a senátor Ladislav Kos (HPP 11). Kordová Marvanová získala 39,02 procenta hlasů, druhý Kos 16,88 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 43,84 procenta voličů, o hlasy usilovalo osm kandidátů. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

Mírná recese není problematická, stěžejní je vysoká inflace, shodli se hosté Událostí, komentářů. Ekonomickou situaci by vláda měla řešit zastropováním cen energií, progresivní daní či převzetím ČEZu, je přesvědčen bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Exministr financí Miroslav Kalousek si regulaci cen dovede představit u elektřiny. Podle Štěpána Křečka, ekonomického poradce premiéra, kabinet nevylučuje rázné nástroje.

Bývalý premiér Mirek Topolánek hodnotí české předsednictví EU stejně, jako když mu on sám předsedal před třinácti lety. Myslí si, že současnému předsedovi vlády uteče během jeho konání domácí politika, protože prožije půl roku v letadle a v Evropě. Expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) je přesvědčený o tom, že česká vláda má před sebou nelehký úkol, který ale nakonec zvládne. Topolánek a Špidla byli hosty Událostí, komentářů.

Ruský vládce Vladimir Putin překročil na Ukrajině meze tak daleko, že by se s ním do budoucna nemělo jednat, řekl v Událostech, komentářích občanský aktivista a bývalý politik Michael Kocáb. Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) upozornil, že jedním z určujících znaků války je, že eskaluje. A zatím je podle něj velmi těžké říct, kam vygraduje konflikt na Ukrajině.

Češi mají nyní menší obavy než na začátku války na Ukrajině. Ubylo i těch, kteří mají strach, že Rusko napadne tuzemsko. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti STEM/MARK pro pořad 168 hodin. Česká vláda si v této krizi podle 78 procent dotázaných počíná dobře. Vysoká je i podpora zapojení Ukrajinců do práce a jejich dětí do škol.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele, která by snížila důchody exponentů komunistického režimu, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platit by mohla od ledna 2023. Týkat by se to mohlo pěti až sedmi tisíc osob. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu by mělo být jasno, o kolik se lidem zvýší penze při červnové mimořádné valorizaci.

Sociální demokracie nebude v Poslanecké sněmovně, kde působila nepřetržitě od roku 1992. Naše nejstarší politická strana nezískala ani pět procent hlasů voličů a končí její předseda Jan Hamáček a celé vedení. Podle bývalého premiéra, někdejšího předsedy strany a poradce Jany Maláčové Vladimíra Špidly zastínilo stranu ANO, do budoucna ale podle něj bude o sociálnědemokratickou politiku zájem. Byl hostem Interview ČT24.

Bývalí ministři kabinetu současného prezidenta Miloše Zemana si ve čtvrtek u pražského městského soudu nevzpomněli na to, že by viděli zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS). Expremiér Vladimír Špidla, europoslanec Ivan David i současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedli, že závěry reportů v době rozhodování o prodeji menšinového státního podílu v MUS neznali. Bývalí členové vlády v případu svědčili již dříve, ve čtvrtek se vyjadřovali pouze k odtajněným zprávám.

Prezident Miloš Zeman svědčil v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti. Soud ho vyslechl na dálku pomocí videokonference. Právě Zemanova vláda před jedenadvaceti lety schválila prodej menšinového podílu. Skrytým kupcem byli podle obžaloby manažeři Mostecké uhelné, kteří z firmy vyvedli peníze a těmi státu zaplatili. Miloš Zeman tehdejší postup svého kabinetu hájil s tím, že vláda není detektivní kancelář.

Sedm bývalých ministrů tento týden svědčí u soudu kvůli prodeji Mostecké uhelné společnosti v roce 1999. Tehdejší premiér a nynější prezident Miloš Zeman má vypovídat ve středu prostřednictvím videokonference. Podle obžaloby Zemanova vláda nevěděla, že menšinový podíl prodává tehdejším manažerům Mostecké uhelné, kteří firmu údajně skrytě ovládli.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) musí svým šesti bývalým členům vyplatit přes 14 milionů korun jako náhradu ušlé mzdy. Ve středu to pravomocně potvrdil soud, který zamítl odvolání vysílací rady. Radu v roce 2003 tehdejší premiér Vladimír Špidla podle soudu odvolal nezákonně. Přiznanou částku ještě výrazně navýší úroky z prodlení. Rada bude muset hradit i dalších zhruba 2,4 milionu, které muži vynaložili na soudní řízení.

Někdejší ministr práce a pozdější premiér Vladimír Špidla ve středu u soudu uvedl, že hlasoval pro přímý prodej státního podílu Mostecké uhelné společnosti (MUS), protože na rozdíl od veřejné soutěže zaručoval zachování pracovních míst v těžební firmě. Stát si sice podle svědka Špidly teoreticky mohl menšinový podíl v MUS ponechat, výhodnější ale bylo zbavit se odpovědnosti. Prodej akcií jednomyslně schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Někdejší manažeři firmy čelí obžalobě z toho, že vládu podvedli, protože kabinet nevěděl, že 46procentní podíl prodává jim a že za něj bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS.

Nové kolo sporu dědiců právníka Zdeňka Altnera se sociální demokracií začalo v pátek vyhrocenou výměnou názorů obou stran sporu a výslechem bývalých představitelů ČSSD. Někdejší předseda strany a současný prezident Miloš Zeman při videokonferenci jako svědek uvedl, že si na podrobnosti po více než dvaceti letech nevzpomíná. To, že podepsal s Altnerem smlouvu o zastupování strany, označil za rozumné rozhodnutí.

Rodina a veřejnost se v pražském kostele svatého Klimenta rozloučily s Erazimem Kohákem. Filozof se zkušeností z univerzit v Praze i Bostonu patřil mezi významné české a československé myslitele ekologického hnutí, ve svých textech varoval mimo jiné před negativními dopady konzumu na přírodní zdroje. Zemřel 8. února, ve věku nedožitých sedmaosmdesáti let.

Vyjednávání o vztazích EU s Británií po odchodu Spojeného království z osmadvacítky bude náročné, shodli se v Událostech, komentářích politici a diplomaté. Vesměs doufají, že převládne pragmatický přístup nad emocemi. Všichni také věří, že se nechystá další „exit“ jiné členské země.

Sociální demokraté pokračují ve volebních neúspěších. A ten současný je zatím zřejmě nejbolestivější. Ve volbách do Evropského parlamentu získali jen 3,95 % hlasů, a přišli tak o své zastoupení v této přímo volené instituci. Strana, která v končícím funkčním období držela čtyři mandáty a byla třetí nejúspěšnější, z evropské scény mizí.

Vstup do Evropské unie není krok do neznáma, prohlásil před patnácti lety tehdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD). A myslí si to i dnes. Česko i další státy EU ale teď do neznáma vstupují. „Bez solidární spolupráce s ostatními nezvládneme klimatické změny, to je náš úkol,“ myslí si expremiér a bývalý eurokomisař.

Česko i Evropská unie byly na rozšíření v roce 2004 solidně připraveny. Zaznělo to v pořadu 90', kde k výročí této události debatovali bývalí premiéři Mikuláš Dzurinda, Vladimír Špidla a Mirek Topolánek, bývalý eurokomisař Štefan Füle a bývalá pracovnice Světové banky Jana Matesová. Hovořili také o českém předsednictví Rady EU v roce 2009, evropské identitě, brexitu nebo dotacích.

Nového ministra dopravy Vladimíra Kremlíka čeká mnoho práce, shodují se dopravní experti. Pozornost by podle nich měl upřít na zjednodušení dopravní výstavby a legislativy nebo liberalizaci železnice. Šestačtyřicetiletý Kremlík, který je teď náměstkem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), by měl ve funkci nahradit odstoupivšího Dana Ťoka (za ANO).