Ujgurové strana 2 z 3

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Spojené státy musejí přestat Peking démonizovat a dělat z něj fiktivního nepřítele. U příležitosti návštěvy náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanové v Číně to uvedl přední čínský diplomat Sie Feng. Americká diplomatka během jednání s čínskými představiteli podle svých slov Čínu vyzvala, aby se povznesla nad rozdíly a spolupracovala s USA při řešení globálních problémů, jako jsou klimatické změny nebo pandemie koronaviru, napsala tisková agentura AP.

V čínské autonomní oblasti Sin-ťiang, která je domovem Ujgurů a dalších muslimských menšin, se podle Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) komunistická vláda dopouští zločinů proti lidskosti. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Politika Pekingu vůči Ujgurům je terčem kritiky z mnoha stran.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Čínské úřady zkouší na Ujgurech v provincii Sin-ťiang kamerový systém se softwarem, který má za cíl odhalit emocionální stav pozorovaných. Informoval o tom server BBC s odkazem na nejmenovaného programátora. Čína dlouhodobě čelí kritice za svůj přístup k většinově muslimským Ujgurům. Místní úřady tvrdí, že zevrubné sledování místních obyvatel je nutné z bezpečnostních důvodů.

Čína od roku 2014 zadržela nejméně 630 imámů nebo dalších náboženských osobností v provincii Sin-ťiang na západě země. Informoval o tom britský zpravodajský web BBC s odvoláním na průzkum organizace Uyghur Human Rights Project (UHRP). Sdružení rovněž nalezlo důkazy o tom, že osmnáct zatčených duchovních zemřelo ve vazbě či krátce poté.

Spojené státy americké zvažují bojkot zimních olympijských her 2022 v Pekingu na protest proti porušování lidských práv v Číně. V úterý to uvedlo tamní ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Ned Price řekl, že USA konzultují situaci s názorově spřízněnými zeměmi z celého světa.

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že pevně stojí za devíti britskými poslanci, akademiky a právníky, kteří se dostali na sankční seznam komunistické vlády v Pekingu. Důvodem je to, že kritizovali porušování lidských práv ujgurské menšiny v Číně. Peking odmítá veškerá obvinění a varoval, že půjde ještě dál, pokud Londýn nezmění své chování.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Čína se systematickým přesidlováním Ujgurů snaží o jejich rozptýlení a celkový rozklad komunity, vyplývá podle BBC mimo jiné z čínské studie, která byla omylem krátce zveřejněna na internetu. Peking se brání, že pracovní nabídky v často velmi vzdálených oblastech mají muslimskou menšinu vyvést z chudoby.

Peking uvalil sankce na osmadvacet amerických činitelů včetně dosluhujícího ministra zahraničí Mikea Pompea. Viní je z vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. S odvoláním na prohlášení čínského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Pompeo v úterý v závěru svého působení na ministerstvu zahraničí označil zacházení Číny s menšinou Ujgurů za genocidu.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v posledních 24 hodinách svého mandátu oznámila, že zacházení Číny s menšinou Ujgurů v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země považuje za genocidu. Uvedl to ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož se Peking vůči menšině dopouští zločinů proti lidskosti. Agentura Reuters oznámení označila za další nepříjemný úder Číně, k němuž dochází necelý den před nástupem demokrata Joea Bidena do prezidentské funkce.

Britští poslanci budou rozhodovat o tom, zda dostanou britské soudy pravomoc rozhodovat, zda je muslimské etnikum Ujgurů vystavené v Číně genocidě. Britský ministr zahraničí Dominic Raab v rozhovoru s BBC prohlásil, že by Británie neměla uzavírat dohody o volném obchodu se zeměmi, které porušují lidská práva. Čína veškerá obvinění odmítá.

Šéf čínského e-shopového gigantu Alibaba Jack Ma je stále nezvěstný. Na veřejnosti se neukázal od října 2020. Není to ale zdaleka první podobný případ, v komunistické Číně je naopak poměrně běžné, že se ztrácejí lidé ve vrcholných manažerských pozicích. Svoji zkušenost má i český prezident Miloš Zeman, jehož bývalý poradce Jie Ťien-ming je od února 2018 nezvěstný a zřejmě se nachází v čínském vězení.

Čína podle nejnovější analýzy Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) rozšiřuje koncentrační tábory v Sin-ťiangu. Komunistická vláda přitom tvrdí, že takzvané převýchovné tábory pro Ujgury a příslušníky dalších menšin postupně ruší a že se zadržení zařazují do společnosti.

Čínská policie natočila a nechala odvysílat desítky vynucených doznání od začátku éry prezidenta Si Ťin-pchinga, uvádí nezisková organizace Safeguard Defenders. Často jim prý mělo předcházet týrání zadržených. Organizace předala svou analýzu OSN s žádostí o přezkoumání, jak to porušuje mezinárodní práva a zákony.

Spojené státy uvalily sankce na vysoce postavené představitele komunistického režimu kvůli porušování práv ujgurských muslimů. Peking považuje sankce za „hrubě poškozující“ vzájemné vztahy obou zemí, které utrpěly už kvůli pandemii koronaviru nebo čínského přituhování v Hongkongu, a chystá reciproční opatření.

Čína hromadně přesouvala Ujgury do továren, jež dodávají výrobky světovým značkám. Vyplývá to ze studie Australského institutu pro strategickou politiku. Podle BBC jde o další krok ve snahách Číny o převýchovu příslušníků muslimské menšiny. Organizace označila 27 továren v devíti provinciích, do kterých bylo vysláno 80 tisíc Ujgurů z provincie Sin-ťiang. Někteří do továren putovali přímo z detenčních táborů. Peking to popírá.

Cesta do zahraničí, surfování po internetu, nošení šátku nebo plnovousu v mnoha případech stačí k zavření do některého z čínských převýchovných táborů pro menšinové Ujgury. Informují o tom světová média s odvoláním na čínské dokumenty, které se jim podařilo získat. Podle experta se jedná o důkaz, že Peking aktivně pronásleduje a trestá běžné praktiky tradičních náboženství.

Čína buduje podle německé diplomacie autoritářský stát s částečně totalitárními strukturami. Peking nekompromisně potírá opozici a provozuje převýchovné tábory, varuje důvěrná zpráva německé diplomacie o lidských právech v této komunistické asijské zemi. K obsahu dokumentu se dostal list Süddeutsche Zeitung a rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR.

Na internetu se dočkal velké pozornosti japonský komiks ve stylu manga, který vypráví o ujgurské ženě. Příběh mladé matky, kterou uvěznily čínské úřady, se po sítích dostal už k milionům lidí po celém světě. Autorka chce svým dílem upozornit na každodenní utrpení této převážně muslimské etnické menšiny v Číně.

Hongkongská policie použila pepřový plyn k rozehnání shromáždění, které se v Hongkongu konalo na podporu Ujgurů. Příslušníky čínské muslimské menšiny Peking posílá do politických převýchovných táborů. Čína tvrzení o útlaku menšin popírá. V Hongkongu se od června odehrávají protivládní protesty proti rostoucímu vlivu Číny.

Uniklé dokumenty čínské komunistické strany ukazují, že Čína zřídila především pro Ujgury, muslimskou menšinu žijící na severozápadě země, tábory určené k ideologické indoktrinaci a převýchově. Tvrdí to Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ), se kterým na vyšetřování spolupracovaly britská BBC a deník The Guardian. Peking, který je kvůli podezřením z provozování táborů kritizován, tvrdí, že zařízení jsou určena k dobrovolným pracovním školením.

Z čínských vládních archivů unikly dokumenty, které popisují, jak nakládat s ujgurskou menšinou v provincii Sin-ťiang. Ve spisech, jež zveřejnil list The New York Times, jsou i nařízení přímo od prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten radí proti radikálnímu islámu a separatismu zakročit bez slitování a s plným využitím represivního aparátu.