Senát Spojených států amerických strana 2 z 2

Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že se v roce 2024 bude znovu ucházet o Bílý dům, informovaly v noci na středu světové agentury. Někdejší republikánský prezident před tím podal na úřadech dokumenty potřebné pro svou kandidaturu. Trump se tak o úřad bude ucházet potřetí. V posledních prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem.

Guvernérské volby v americkém státě Arizona vyhrála demokratka Katie Hobbsová, která porazila krajně pravicovou podporovatelku bývalého prezidenta Donalda Trumpa Kari Lakeovou. Na základě svých projekcí to uvedly televizní stanice NBC a CNN. Republikánům schází jediné křeslo k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

Demokratická strana v kongresových volbách uhájila dosavadní většinu v Senátu a má dokonce šanci získat jedno křeslo navíc oproti předchozímu volebnímu období. Rozhodující mandát ve prospěch strany vládnoucího prezidenta Joea Bidena zajistila stávající demokratická senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Biden v první reakci uvedl, že ho výsledek „neuvěřitelně potěšil“.

Demokratický senátor za americký stát Arizona Mark Kelly v úterních volbách do Senátu obhájil svoji funkci, píše agentura Reuters. Demokraté i republikáni tak nyní mají v této komoře Kongresu po 49 křeslech. O tom, zda si demokraté současnou těsnou většinu udrží, rozhodnou výsledky ze států Nevada a Georgie. V Nevadě jsou průběžné výsledky velmi těsné, v Georgii se bude v prosinci konat druhé kolo, v prvním těsně zvítězil demokrat.

Sčítání hlasů v amerických volbách do Kongresu se protahuje. Zatímco ve Sněmovně reprezentantů mají republikáni jasný náskok k získání většiny, souboj o Senát je pořád vyrovnaný. Úřady proto už požádaly veřejnost o trpělivost. V Nevadě se kvůli množství předčasně odevzdaných a korespondenčních hlasů nemusejí k výsledku dobrat dříve než v neděli. Situaci po volbách ve Spojených státech v pořadu Události, komentáře okomentovali velvyslanec Miloslav Stašek a novinářka Jana Ciglerová.

Dvě křesla dělí od zisku většiny v Senátu demokraty i republikány. V amerických státech Arizona a Nevada pokračuje sčítání hlasů odevzdaných v úterních senátních volbách. Druhá kola se pak uskuteční v Georgii a na Aljašce, v exklávě na severu však výsledky nebudou ze stranického hlediska rozhodující, protože proti sobě stojí dvě republikánky. Hlasy se sčítají i pro kandidáty do Sněmovny reprezentantů, kde mají podle predikcí větší šanci na získání většiny republikáni. Volební průzkumy předpokládaly výraznější zisky opoziční strany, terčem kritiky se tak pro podporu některých neúspěšných kandidátů stal Donald Trump.

Američané ve volbách vyslali jasnou zprávu, že chtějí zachovat demokracii, řekl prezident Spojených států Joe Biden na tiskové konferenci ve chvíli, kdy se sčítají poslední hlasy z úterních voleb do Kongresu. „Rudá vlna“ se nekonala, řekl demokratický prezident. Poděkoval voličům a slíbil, že je ve druhé polovině mandátu připraven spolupracovat s republikány bez ohledu na výsledky voleb. Zároveň řekl, že zvažuje znovu se ucházet o prezidentský úřad. S rozhodnutím nespěchá, oznámí jej na začátku příštího roku.

Spojené státy čeká velmi důležité volební úterý. Stovky milionů Američanů během něj mají možnost ovlivnit podobu třetiny Senátu a celé Sněmovny reprezentantů. Voliči budou vybírat i guvernéry, starosty, státní úředníky a hlasovat v referendech o zákazu potratů nebo legalizaci marihuany. Demokraté hrají o to, jestli si udrží, nebo naopak ztratí většinu v Senátu. Jeden z klíčových soubojů se odehrává ve státě Georgie.

Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.

Američtí demokraté usilují v listopadových průběžných volbách o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jejich největší zbraní k mobilizaci voličů se stalo po červnovém zrušení precedentu téma potratů. Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že pokud jeho strana zvítězí, zajistí, aby bylo právo na interrupce dané ze zákona. Šance demokratů se ale snižují; výbušné téma potratů sice dál hýbe společností, Američany však mnohem víc trápí zdražování a další ekonomická témata, která se daří vyzdvihnout republikánům. Klíčová zůstává otázka potratů hlavně ve státech, kde hrozí kvůli změně guvernéra výrazné zpřísnění zákonů. V dalších státech lidé rozhodnou o interrupcích sami v referendech.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který by zakázal prodej některých typů útočných střelných zbraní. Norma by byla návratem ke stavu z let 1994 až 2004, kdy tato omezení také platila, předpokládá se ale, že ji zablokuje Senát. Snahu o omezení dostupnosti některých střelných zbraní ze strany demokratického prezidenta Joea Bidena vyvolaly nedávné tragédie včetně střelby na škole v texaském Uvalde, kde zemřelo 21 lidí.

Americký prezident Joe Biden varoval, že klimatické změny ohrožují existenci Spojených států i celého světa. Jeho administrativa proto podle exektutivního příkazu uvolní v přepočtu pětapadesát miliard korun na vybudování infrastruktury, která má zmírnit následky extrémního počasí i přírodních katastrof.

Dolní komora amerického Kongresu schválila návrh, který by v celých Spojených státech uzákonil právo na potrat. Zákon prosadila Demokratická strana poté, co nejvyšší soud zvrátil téměř padesát let platný výklad americké ústavy. Demokraté ale mají potřebnou převahu pouze ve Sněmovně reprezentantů. Na překonání republikánských obstrukcí v Senátu nejspíše nebudou mít sílu.

V dalším kole primárek amerických republikánů uspěly v úterý dvě silně konzervativní kandidátky podporované bývalým prezidentem Donaldem Trumpem. Ve státě Colorado to byla kontroverzní republikánská kongresmanka Lauren Boebertová a v Illinois Mary Millerová, která rovněž proslula skandálními výroky, informovala agentura AP.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o větší regulaci prodeje a držení zbraní. Zákon, který vypracovala skupina demokratických a republikánských senátorů, je nejvýznamnější americkou normou týkající se zbraní přijatou za posledních třicet let. Jde o reakci na střelbu ve škole v texaském Uvalde, při níž zemřelo 21 lidí.

Američtí demokrati a republikáni v některých státech rozhodovali, které své politiky vyšlou do důležitých listopadových voleb. Nové složení obou komor Kongresu zásadně ovlivní politiku Spojených států a hodně napoví i o příštích prezidentských volbách. V primárkách se členové obou stran vyslovili spíše pro zástupce umírněného středu, extrémně vyhraněných kandidátů ubylo.

Americký Senát schválil zákon o provizorním financování vlády do 11. března. Už dříve tak učinila Sněmovna reprezentantů, nyní je zapotřebí podpis prezidenta Joea Bidena. Stávající finanční prostředky na provoz většiny federálních úřadů by jinak vypršely o páteční půlnoci. Kongres se tak podle agentury Reuters vyhnul trapné situaci, kdy by federální úřady musely v době rusko-ukrajinské krize omezit řadu činností.

Senát Spojených států schválil plán investic do americké infrastruktury v objemu jednoho bilionu dolarů (21,6 bilionu korun). Agentura Reuters hlasování označila za vítězství pro prezidenta Joea Bidena a skupinu senátorů z řad demokratů i republikánů, kteří soubor investic složitě dojednávali několik měsíců.